I tak se ale pro ten první případ bavíme o výrazném, až skokovém navýšení stávající podpory. 🇳🇴 Norský think tank převedl na čísla dvojí zásadní volbu dnešní Evropy. 🇳🇴 Pokud Rusko zvítězí, Evropa následně zaplatí 1,2–1,6 bilionu eur. Pokud zvítězí Ukrajina, Evropa v současnosti zaplatí polovinu. 🇳🇴 Taková je neúprosná matematika nové zprávy společnosti Corisk a Norského institutu mezinárodních vztahů. Volba je následující: utratit více než dosud nyní, aby Ukrajina zvítězila, nebo utratit mnohem více později, aby se bránila Evropa už bez Ukrajiny. 🇳🇴 Částečné vítězství Ruska by donutilo Evropu k masivnímu zbrojnímu programu, aby odradila další agresi, což by za čtyři roky představovalo částku 1,2–1,6 bilionu eur. Vybavení Ukrajiny pro vítězství by ve stejném období stálo 522–838 miliard eur, což je zhruba polovina této částky. 🇳🇴 Zpráva s názvem „Volba Evropy: vojenské a ekonomické scénáře války na Ukrajině“, zveřejněná 25. listopadu, modeluje, co se stane, pokud Evropa bude pokračovat v současné úrovni podpory, a porovnává to s náklady na vybavení Ukrajiny pro úspěch na bojišti. 🇳🇴 V případě částečného vítězství Ruska – kdy ruské síly postoupí k řece Dněpr a donutí Ukrajinu k nevýhodnému míru – bude Evropa čelit 6–11 milionům dalších ukrajinských uprchlíků, což bude stát Evropu 150–275 miliard eur ročně. K tomu je třeba připočítat 256 miliard eur na urychlené zbrojení na obranu Pobaltí a severských zemí a pokračující podporu oslabené Ukrajiny. 🇳🇴 Částka 200 miliard eur zahrnuje kompenzaci za očekávané stažení podpory Ukrajině ze strany USA – faktor, který nabývá na významu s tím, jak se závazek Washingtonu otřásá. 🇳🇴 Evropská podpora od roku 2022 činila celkem přibližně 167 miliard eur, což představuje asi 40 miliard eur ročně. Aby Evropa vybavila Ukrajinu pro vítězství, musela by svou podporu zvýšit PĚTINÁSOBNĚ. 🇳🇴 „V podstatě budou potřebovat až 200 miliard eur ročně,“ říká Bjørtvedt. Úvěr EU ve výši 140 miliard eur, o kterém se v současné době diskutuje, by podporu nezvýšil – pouze by udržel stávající úroveň. Ano, zní to nereálně. Ale alternativní výpočet je ještě mnohem horší. 🇳🇴 Severoevropské země – severské státy, pobaltské státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Spojené království – již poskytují přibližně 95 % evropské podpory Ukrajině. Portugalsko, Španělsko, Itálie a Řecko přispívají jen málo. 🇳🇴 I bez konfiskace ruských aktiv znamená poskytnutí Ukrajině 200 miliard eur ročně ekvivalent 0.9 % evropského HDP. Na COVID-19 nebo na záchranu řecké ekonomiky jsme vynaložili 2 % nebo jen o něco méně. Zmrazená aktiva ruské centrální banky v Evropě činí celkem přibližně 300 miliard eur. „Pokud zabavíme ruská aktiva, je to naprosto reálné,“ říká Bjørtvedt. 🇳🇴 Nejostřejší kritika Bjørtvedta směřuje na evropskou strategii – nebo spíše na její nedostatek. „Rusko má strategii,“ říká. „Nebyla zcela úspěšná. Chtěli obsadit alespoň polovinu Ukrajiny a změnit tamní vládu. Ale mají strategii. Chtějí Ukrajinu. A my nemáme strategii. Ani nevíme, jestli chceme Ukrajinu zachránit.“ 🇳🇴 Ukrajinská vláda čelí také omezením – ústava zakazuje postoupení území, což omezuje možnosti Kyjeva při vyjednávání. Bjørtvedt však tvrdí, že Ukrajina nemůže vypracovat strategii, aniž by věděla, jaké zdroje jí Evropa poskytne. 🇳🇴 „Pokud chtějí mít strategii, potřebují více peněz. V současné době mohou Ukrajinci pouze bránit. Nemohou si dovolit žádnou jinou strategii než se bránit.“ 🇳🇴 Pro skeptické čtenáře je důležitá metodika. Bjørtvedtův tým spolupracoval s plukovníkem z norské vojenské akademie, který provedl vojenskou analýzu a ke každé kategorii vybavení připojil podrobné odhady nákladů. K ověření výsledků použili norské nástroje pro vojenské plánování. 🇳🇴 Předchozí studie American Enterprise Institute, Kiel Institute a švédské Stockholm School of Economics zkoumaly jednotlivé země. Corisk chtěl získat ucelený obraz o celé Evropě. Kiel Institute dospěl ke stejnému závěru pouze pro Německo: v případě vítězství Ruska by náklady byly 10 až 20krát vyšší. Corisk zjistil, že stejný poměr platí pro celou Evropu. 🇳🇴 Jedna z hlavních částí zprávy se zabývá otázkou, zda Rusko dokáže válku ekonomicky udržet. Pro tuto analýzu Corisk spolupracoval s Olavem Slettebø z Statistics Norway, národním účetním expertem s téměř dvacetiletou praxí, který se dosud nikdy nezabýval Ruskem. Bjørtvedt to považuje za výhodu: 🇳🇴 Klíčem je inflace. Oficiální ruské údaje ji uvádějí na 8–13 %. Nezávislý institut Romir – než ruské úřady na začátku tohoto roku uzavřely přístup k jeho veřejným údajům – odhadoval během války 20–42 %. Americké ministerstvo zahraničí poskytlo další údaj: Rusko platí pětkrát až šestkrát více než světová tržní cena za zboží důležité pro válku, jako jsou digitální komponenty, což znamená inflaci až 600 % u položek nezbytných pro výrobu zbraní. 🇳🇴 Když společnost Corisk upravila údaje o růstu Ruska tak, aby zohlednila vyšší odhady inflace, a zahrnula údaje o účasti na trhu práce, dospěla k závěru, který byl v rozporu s oficiálními tvrzeními. 🇳🇴 „Dospěli jsme k nulovému růstu v roce 2023, nulovému růstu v roce 2024 a zápornému růstu v letech 2025 a 2026,“ říká Bjørtvedt. „Rusko se nachází v recesi již čtyři roky po sobě.“ 🇳🇴 Důkazy o napětí se hromadí: největší ruský výrobce tanků, Uralvagonzavod, začal propouštět; bankroty se objevují i mezi vojenskými výrobními společnostmi; likvidní rezervy ruského penzijního fondu mohou být do roku 2026 vyčerpány. Mezinárodní dluhopisové trhy zohledňují 100% riziko ruského státního bankrotu na základě sazeb swapů úvěrového selhání – finanční metriky, která naznačuje, že investoři považují bankrot za prakticky jistý. 🇳🇴 „Podívejte se na Německo v roce 1944,“ říká Bjørtvedt. „Nezůstalo tam téměř žádné stojící dům. Vše bylo zcela zničeno. Ale armáda stále bojovala. Boje skončily jako poslední.“ 🇳🇴 Jeho argument: ekonomika určuje, kdo vyhraje války opotřebovávání – a HDP Ruska před invazí bylo přibližně desetkrát vyšší než HDP Ukrajiny. Bez větší podpory Ukrajina nemůže Rusko přečkat, bez ohledu na to, jak moc se ruská ekonomika potýká s problémy. 🇳🇴 Tým Corisk rekonstruoval ruský zahraniční obchod výhradně na základě záznamů jeho obchodních partnerů. Jejich zjištění: ruské obchodní údaje jsou překvapivě přesné. 🇳🇴 Statistiky výroby od Rosstatu, ruského statistického úřadu, se podle výzkumníků Finské banky také jeví jako spolehlivé. Problémem je inflace – zmanipulujte toto číslo a všechno ostatní vypadá lépe, než ve skutečnosti je. 🇳🇴 Zpráva dochází k závěru, že Rusko čelí tomu, co ekonomové nazývají vytlačováním: vojenská výroba, z velké části ve vlastnictví státu, vytlačuje soukromé podniky. Vysoké úrokové sazby – sazba centrální banky se nedávno pohybovala na úrovni 16–17 % – ničí civilní průmysl. Nedostatek pracovních sil se prohlubuje, protože mladí odborníci odcházejí a vojenský nábor odčerpává pracovníky z produktivních odvětví. 🇳🇴 Zda evropské vlády na základě těchto výpočtů podniknou nějaké kroky, zůstává nejisté. Zpráva se staví jako korektiv jak k přehnanému optimismu ohledně kolapsu Ruska, tak k defétismu ohledně vyhlídek Ukrajiny. 🇳🇴 Ruská ekonomika se potýká s problémy, ale nezhroutí se podle svého vlastního časového plánu. Ukrajina může znovu získat iniciativu na bojišti – ale pouze s výrazně zvýšenou podporou. Evropa si tuto podporu může dovolit – ale pouze pokud se tak rozhodne. 🇳🇴 „Podpora, kterou dnes Ukrajině poskytujeme ročně – téměř 100 miliard eur – by byla pro Evropu měsíčními náklady na válku,“ říká Bjørtvedt. 🇳🇴 Otázkou je politická vůle – a zda Evropa vypracuje strategii dříve, než ji k tomu donutí sled událostí. Evropa si především, hned na úvod zmiňované cesty, musí poradit s kolaborantskými a proruskými vládami minimálně tří evropských zemí. Protože tam, kde se politici budiou bát o svoje funkce, budou zvažovat legitimní otázku: „Proč máme platit my, kdy Slováci, Češi a Maďaři se jen vezou a ještě lezou do zadku nepříteli.“ 🏇 Podle mě je v celé jinak zajímavé úvaze jeden háček: časový rámec. Ukrajině nijak nepomůže současné tempo podpory. Co se bude dít: bude se (jistě hrdinně) bránit jako dosud, jen velmi pomalu ztrácet desetiny procent svého území. Jenže v tomto mlýnku na maso bude postupně dál ztrácet svoje vojáky, které nemá jak nahradit – a už teď jich má kriticky málo. Nedávno jsem sdílel text bývalého šéfa rozvědky Mlejnka, který uvedl, že Ukrajina ztrácí vojáky rychlejším tempem, než je dokáže nahrazovat, tedy, že i přes odvody (navíc hůře motivovaných branců), vojáků postupně ubývá. Rusko naopak zatím dokáže každý měsíc počet vojáků udržet, nebo ještě mírně zvýšit. To znamená, že jestli skokově nenavýšíme pomoc, tak jak se o tom píše v textu, zbude nám jenom slepá víra v to, že ruská ekonomika se zhroutí dřív, než ukrajinská fronta. A to je – vzhledem k tomu, že nejde o nic menšího než naši budoucnost a holou existenci, zoufale málo. Celá studie ZDE, nebo ZDE. Na posledním snímku jsou bojová vozidla pěchoty CV90 švédské výroby, na jejichž dodávkách na Ukrajinu se finančně podílí i Dánsko. ### Podpořte provoz této stránky Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni. Díky! Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010, případně prostřednictvím služby Donio.cz. Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Populisté nesnášejí vládu expertů. Nahrazují ji něčím horším

EU Greens chief tells POLITICO Brussels “should pick on this battle and stand strong” in the face of U.S. backlash.

ÚvodDnes jsme vstoupili do světa, kdy se formalizovala tektonická změna. Mnozí si to ještě neuvědomují, mnozí to budou popírat a mnozí naši politici budou dál h...

Nikita Bier, X’s head of product, accused the EU executive of trying to amplify its own social media post about the fine on X by trying “to take advantage of an exploit in our Ad Composer.”…

Situace v Evropě vzhledem k válce na Ukrajině a nepřátelskému postoji USA k EU. Situace okolo zabavení ruských aktiv. Federalizace Evropy jako reakce na aktuální geopolitickou a hodnotovou krizi.

Být jediným liberálem v místnosti je zajímavý zážitek

MAGA’s mission to meddle in European politics should terrify Starmer, Macron and Merz. Will any of them fight back?

Analýza: Evropa se podle současné americké administrativy nachází v hlubokém úpadku. Trumpovské Spojené státy ji ale stále potřebují a hodlají ji přeměnit k obrazu svému.

Netflix has triumphed in the bidding war for Warner Bros. and HBO.

Soudní dvůr EU sice rozhodl o Polsku, ale dopady to bude mít i u nás

Myšlenka zachycovat sluneční energie na oběžné dráze a přenášet ji na Zemi existuje už desítky let. Nyní se objevuje vlna nových firem, které tvrdí, že technologie umožňují tento odvážný koncept uskut...

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil úmysl vzdát se holdingu Agrofert. Akcie bude spravovat nezávislý správce. Jeho děti firmu dostanou, až Babiš zemře.