Ano. Obecně při prvních vycházkách měli problémy skoro všichni. I White a Cernan. První zcela bezproblémový výstup do volného prostoru absolvoval až Aldrin na Gemini 12.

To záleží případ od případu.

Kosmické observatoře
JWST - 9,7 miliardy dolarů
NGRT - 4,3 miliardy dolarů

Pozemské observatoře
ELT - 1,5 miliardy dolar
Vera Rubin Observatory - 1 miliarda dolarů
Giant Magellan Telescope - 2,5 miliardy dolarů

Ale je fakt těžké vybrat co porovnat.

Že pozemní dalekohledy nevidí infračervené záření není ale přísně vzato taky zcela přesné. V této části spektra existují určitá okna, která z povrchu vidět lze.

Ale jen určité vlnové délky a poněkud problematicky. Potřebujete nízkou vlhkost vzduchu nebo velkou nadmořskou výšku. Ideálně obojí.

V podstatě ano, byť ne úplně na 100 %. Například ty úplně nejvzdálenější galaxie, které vidí JWST pozemní dalekohledy ani nezachytí. Vzhledem k rudému posuvu jejich světla je totiž pozorujeme v infračervené části spektra a tu pozemní dalekohledy nevidí.

Čím vzdálenější objekt, tím větší je jeho rudý posuv. S tím, že zpočátku to neroste moc rychle. Rudý posuv 0 jsme my a rudý posuv 1 je cca 9 miliard světelných let.

Ale u nejvzdálenějších objektů je to jinak. Rudý posuv 11 je 13,4 miliardy světelných let a rudý posuv 14 je 13,5 miliardy sv. let.

V tuto chvíli jsou na oběžné dráze dvě sondy, které detekují gama záblesky ve velkém.

Fermi - ta vidí gama záření a rentgenové záření. A Swift - ten vidí od ultrafialového po gama záření.

Částečně ano. U gama záblesků teda záleží na mnoha okolnostech, jsou krátké a dlouhé gama záblesky, ty se trochu liší a známe i poměrně blízké záblesky.

Je ale pravda, že některé gama záblesky byly pozorovány i ve viditelné části spektra a někdy dokonce i v infračervené nebo mikrovlnné.

Většina lidí si to moc se světlem představit neumí, ale podobně je to i u zvuku, tam to známe z každodenní zkušenosti. Když kolem projíždí sanitka, tak její zvuk slyšíte jinak když jede k vám a přibližuje se a jinak když jede od vás pryč a vzdaluje se.

Rudý posuv je prodloužení vlnové délky na straně přijímače. Vzdálená galaxie vyzářila světlo v nějaké vlnové délce, ale protože se vesmír rozpíná, za dobu letu směrem k nám se vlnová délka tohoto světla prodloužila.

V případě těcht vzdálených galaxií je z = 11, takže se prodloužila 11krát.

Jo, hodnota rudého posuvu se dá takto spočítat. Současná teplota reliktního záření je 2,725 K, v době oddělení reliktního záření to bylo cca 3000 K. A 3000 děleno 2,725 je 1100.

Ano, znamená. Rekordní galaxie MoM-z14 má rudý posuv 14,44 a reliktní záření má rudý posuv 1100.