Fakulta stavební ČVUT má první spin-off. Společnost Constriq je prvním projektem fakulty, který se oficiálně oddělil od univerzity do samostatné firmy. Zaměří se na digitalizaci existujících budov a má usnadnit předdemoliční audity i přípravu rekonstrukcí. Constriq vyvíjí software pro automatizovaný převod 3D mračen bodů ze skenů budov do BIM modelů ve formátu IFC. Cílem je snížit vysokou časovou i finanční náročnost ruční tvorby BIM modelů. „Poptávka po digitalizaci budov stále stoupá. Současná řešení se však neobejdou bez značného podílu ruční práce, která celý proces prodlužuje a prodražuje,“ říká Václav Nežerka, jeden ze zakladatelů společnosti. Připravovaná verze nástroje, která bude využívat umělou inteligenci, má podle firmy v typických scénářích ušetřit více než 90 procent času oproti manuálnímu zpracování a zároveň zvýšit přesnost i konzistenci výsledných BIM modelů. Digitální modely Constriq doplňuje nástroji pro dlouhodobé sledování technického stavu objektů. „K převodu 3D skenů do BIM modelu proto doplňujeme také automatické měření přímo v budově pomocí vlastních autonomních jednotek,“ uvádí Pavel Trávníček, další ze zakladatelů. Tým tvoří čtyři akademici z ČVUT, kromě Nežerky a Trávníčka také Jan Valentin a Slávek Zbirovský. Zájem trhu se podle zakladatelů potvrdil už u open-source verze Cloud2BIM z evropského projektu Reconmatic. ČVUT do společnosti vstoupilo prostřednictvím dceřiné firmy ČVUT Tech s desetiprocentním podílem. Pro univerzitu jde celkově o šestý spin-off. Z šuplíku do světa. Transfer technologií z univerzit mezi lidi vázne, vznikají služby, jak proces prošťouchnout

Kyberbezpečnostní společnost Check Point Software Technologies upozorňuje na nástup nové éry malwaru generovaného umělou inteligencí. Případ malwaru VoidLink je podle firmy prvním zdokumentovaným příkladem, kdy pravděpodobně jediný hacker s pomocí AI vytvořil během jednoho týdne vysoce sofistikovanou kybernetickou hrozbu. VoidLink se podle Check Pointu svou architekturou, modularitou a operačním modelem blíží práci profesionálních, dobře financovaných hackerských skupin. Umělá inteligence měla být využita nejen k psaní kódu, ale také k plánování, strukturování, testování a přípravě šíření malwaru. Výzkumníci firmy získali k projektu přístup díky chybě v zabezpečení, která jim umožnila nahlédnout do interní dokumentace, zdrojového kódu i plánů vývoje. Ty počítaly s více než 30 týdny práce a třemi interními „týmy“, skutečný vývoj však proběhl výrazně rychleji. „Časová osa neodpovídala realitě, malware se totiž vyvíjel mnohem rychleji. Za méně než jeden týden tak pravděpodobně jediný člověk zvládl přejít od konceptu k funkční realitě,“ upozorňuje Peter Kovalčík z Check Point. Část automaticky generované dokumentace obsahovala instrukce v čínském jazyce, což naznačuje, že AI nástroje byly využívány i k produkci podpůrných materiálů, nikoli jen samotného kódu. „Jedním z nejzajímavějších aspektů VoidLinku je, že AI byla využívána během celého vývojového cyklu, od plánování až po testování a šíření malwaru. Co by obvykle vyžadovalo práci několika týmů po dobu mnoha měsíců, bylo zkráceno na několik dní,“ dodává Kovalčík. Podle něj navíc malware ohromil mimo jiné svou vyspělostí, efektivní architekturou i dynamickým operačním modelem. Geekovský guvernér koupil do ČNB čtyři výkonné grafické karty a nabízí stáže v umělé inteligenci

Ministr kultury Oto Klempíř se v pátek sešel v Praze se slovenskou ministryní kultury Martinou Šimkovičovou. Podle Klempíře se vedle plánované bilaterální spolupráce bavili i o chystané změně financování médií veřejné služby v Česku. „Slovensko v tom má náskok. Paní ministryně mě upozornila na určité pasti, kterým bychom se měli vyhnout,“ řekl po jednání serveru iDnes.cz. Šimkovičová dodala, že Slovensko má zkušenost s přechodem financování veřejnoprávních médií na státní rozpočet i se sloučením televize s rozhlasem. „U nás máme tento přechod již za sebou, takže jsem panu ministrovi nabídla naše zkušenosti a jsem připravena je znovu předložit i při vzájemném jednání vlád. Nejde o jednoduchou změnu, po zrušení poplatků je třeba mít připravené i další kroky,“ uvedla bez podrobností. Klempíř novinářům sdělil, že detailní práce na novele mají začít v příštím týdnu a návrh chce předložit do sněmovny v červnu. Konkrétní podobu změny v pátek komentovat nechtěl, ale do pracovních skupin by chtěl pozvat i zástupce opozičních stran. Slovenské ministerstvo v tiskové zprávě podotklo, že hlavním cílem schůzky bylo posílit slovensko-českou kulturní spolupráci. Zmínilo výměnu zkušeností v kulturní politice, ochraně kulturního dědictví, podporu současného umění a audiovize i společné projekty v evropských programech. „S velkou radostí jsem přijala pozvání ministra kultury, setkání splnilo moje očekávání a zároveň potvrdilo, že i přes občasné napětí na politické scéně zůstávají slovensko-české vztahy pevné, přátelské a založené na vzájemné úctě,“ vyjádřila se Martina Šimkovičová. Součástí programu byl i pracovní oběd s předsedou sněmovny Tomiem Okamurou.

Guvernér České národní banky Aleš Michl je známý geek podporující nové technologie jako například bitcoin, takže není divu, že jím vedená instituce nedávno koupila čtyři výkonné grafické karty od Nvidie, které v ČNB slouží pro projekty spojené s umělou inteligencí. „Stáváme se lídrem v AI a modelech v rámci české veřejné správy,“ uvedl Michl. ČNB konkrétně pořídila čtyři kusy AI karet Nvidia H200. Nejde o nejnovější generaci čipů, které má Nvidia na trhu (Blackwell), ale předchozí Hopper. H200 je novější iterace H100 obsahující paměť HBM3E s objemem 141 GB. Jedna H200 má 80 miliard tranzistorů a pracuje s teoretickým výkonem čtyři petaflops (FP8). ČNB si tyto karty koupila v jednom serveru Dell PowerEdge XE7740, a to za cenu 2,97 milionu korun bez daně. Server kromě Nvidie obsahuje dva procesory Intel Xeon 6 6747P (po 48 jádrech a 96 vláknech), 1024 GB RAM (RDIMM 6400 MT/s) nebo NVMe úložiště o kapacitě 3,84 TB. Server je chlazený vzduchem. Dodavatelem je firma KSP Computer & Services. Česká národní banka pod Michlem pracuje s AI už nějakou dobu. Banka například otestovala OpenAI a Grok na prognózy inflace, výsledky byly velmi zajímavé. ČNB aktuálně nabízí stáž v oblasti využití AI se zaměřením na ekonomický výzkum a implementaci AI do pracovních procesů. Jak podobné servery s Nvidia H200 vypadají se podívejte zde: Server Gigabyte s osmi AI čipy Nvidia H200

Z České republiky dlouhodobě odtéká významná část technologického know-how do zahraničí. Průměrná míra offshoringu, tedy převodu patentových práv pod mateřské společnosti mimo Česko, dosahuje 30,2 %. Vyplývá to z analýzy patentových dat Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) a studie Česko v technologických perspektivách od Technologické agentury ČR.  Celková česká patentová aktivita podle studie mírně zaostává za globálním tempem růstu. Zatímco ve světě rostl počet patentových přihlášek v letech 2012 až 2022 průměrně o 5,3 % ročně, Česko v řadě klíčových technologických tříd tohoto tempa nedosahuje, zejména v oblasti digitálních technologií a umělé inteligence. Významnou roli v českém inovačním ekosystému hrají zahraniční firmy, které jsou aktivní například v počítačových technologiích, měřicí technice či zdravotnických technologiích. Výsledky výzkumu jsou však často patentovány v zahraničí. Analýza zároveň identifikovala 13 technologických tříd, ve kterých Česko drží krok s globálním vývojem. Jde mimo jiné o polovodiče, environmentální technologie, řídicí technologie nebo tepelné procesy a zařízení. Tyto oblasti kopírují globální megatrendy, jako je digitalizace, automatizace a dekarbonizace. Nejčastěji jsou udělována patentová práva firmám (68,8 %), se značným odstupem následují fyzické osoby (12,8 %) a akademické instituce (11,7 %). BottleCap, úspornější umělá inteligence od Mikolova a Becka, získala investici přes 150 milionů korun

Vláda Andreje Babiše začátkem ledna potvrdila, že zruší televizní a rozhlasové poplatky. Změna ve financování veřejnoprávních médií má nastat od roku…

Rusové pro řízení dronů ve válce s Ukrajinou používají techniku od firmy Ubiquiti. Ta se do Ruska má údajně dostávat i díky distributorovi z České…

Zpravodajská stanice CNN Prima News začne vysílat ranní blok Nový den také o víkendech. První víkendové vydání má být v sobotu 31. ledna 2026 a v neděli 1. února, vždy od 5:55 do 9:00. Podle televize půjde o uvolněnější formát s větším prostorem pro volnočasová témata, ale se zachováním pravidelných zpráv. Zatímco všední Nový den se zaměřuje hlavně na aktuální zpravodajství, politiku a servisní informace, víkendová verze přidá více kultury, sportu, vaření a tipů na trávení volného času. Vysílání má zahrnovat také technologie, motorismus, gaming, hobby a módní trendy. Součástí mají být reportáže, živé vstupy z různých částí Česka a rozhovory s hosty. Vedoucí redakce Nového dne Milan Blažek v tiskové zprávě sdělil, že víkendové vydání má umožnit „zvolnit“ a věnovat se tématům, na která „přes týden kvůli politice, světovému dění či dopravní situaci není tolik času“.  Program má doplnit několik nových rubrik. Zmíněna je například část o domácích zvířatech ve spolupráci s pořadem Prima Mazlíček. Připravuje se také víkendové kuchyňské studio, kde mají recepty představovat influenceři, herci, sportovci a další známé osobnosti. CNN Prima News na víkendy nasadí dvě nové moderátorské dvojice. Lenka Špillarová se má po mateřské dovolené vrátit na obrazovku po boku politického reportéra Jana Sochy, jejich premiéra je plánována na 21. února. Špillarová uvedla, že se těší na uvolněnější formát, Socha označil nabídku za příležitost získat další moderátorské zkušenosti a doplnil, že chce využít zkušenosti z parlamentního zpravodajství. Druhou dvojici mají tvořit reportéři zahraniční redakce Monika Rusová a Adam Křivánek, kteří dosud v Novém dni moderovali zprávy. Poprvé se mají objevit 14. února. Rusová by chtěla dělat divákům společnost „s klidem, lehkostí a snad i trochou legrace“. Televize zároveň oznámila, že se ve vysílání budou střídat i dosavadní moderátorské dvojice Daniela Habešová s Markem Kafkou a Daniela Révai s Jiřím Šléglem. Na přípravě se podle stanice mají podílet i týmy pořadů Prima Česko, Showtime a tváře z hobby pořadů skupiny Prima.

Český startup BottleCap AI, za kterým stojí AI vědec Tomáš Mikolov, tvůrce hitu Beat Saber Jaroslav Beck a AI výzkumník David Herel, získal v seed investičním kole 7,5 milionu dolarů, tedy zhruba 152 milionů korun. Kolo vedl fond 20VC a připojila se k němu skupina zakladatelů a manažerů velkých technologických firem, mimo jiné z Canva, ElevenLabs, Datadog, Hugging Face nebo Synthesia. BottleCap AI se zaměřuje na vývoj velkých jazykových modelů (LLM), které mají být výrazně efektivnější než současná generace systémů. Firma se vymezuje proti převažujícímu přístupu v oboru, který se odráží od navyšování výpočetního výkonu a spotřeby energie. Podle startupu takový model naráží na limity v nákladech, aniž by přinášel odpovídající zlepšení schopností umělé inteligence. Společnost uvádí, že dokáže zrychlit trénování jazykových modelů a snížit jejich výpočetní náročnost díky změnám v samotné architektuře modelů. V minulosti popsala, že v rámci interního výzkumu dosáhla výrazného zrychlení fáze pretrainingu. Technické detaily zatím nezveřejňuje. Na vlastní technologii už BottleCap AI staví i první konkrétní produkt, o němž zveřejnil informace současně s investicí. Startup uvedl mobilní aplikaci Pulse pro iOS, která je postavená na vlastním jazykovém modelu CAP1. Aplikace agreguje zpravodajský obsah a doplňuje ho o shrnutí reakcí a názorů komunity v reálném čase. Podle vyjádření Becka tak nabízí hlubší kontext a umožňuje rychleji odlišit podstatné informace od šumu. Prostředky získané v seedovém investičním kole chce startup využít především na další výzkum, vývoj vlastních modelů a rozšiřování produktů postavených na vlastní technologii. Po aplikaci Pulse mají následovat také další nástroje, které hodlá Bottlecap postupně uvádět na trh. Dosud startup fungoval s 10 miliony dolarů, které do něj investoval Beck. Startup Tomáše Mikolova se obrací na komunitu o pomoc s radikálním zefektivněním AI

Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d’Ampezzo, které budou oficiálně zahájeny 6. února, nabídne Česká televize v rozsahu 300 hodin premiérového vysílání. Po osmi letech je znovu hlavním držitelem vysílacích práv Evropská vysílací unie (EBU), takže Česká televize má díky tomu lepší podmínky než dříve. Přesto musí dodržet specifická omezení. Diváci budou moci sledovat sportovní dění pouze na dvou programech, přičemž jedním z nich musí být v souladu s podmínkami olympijské licence digitální platforma. Šéfkomentátor Robert Záruba upřesnil, že celkový obsah premiérového programu nesmí přesáhnout zmíněný časový limit, zatímco použití záznamů je nově bez omezení. Vzhledem k těmto pravidlům bude mít důležitou pozici digitální platforma ČT sport Plus. Právě v online prostředí fanoušci naleznou závody a soutěže, které se z časových či kapacitních důvodů nevejdou do lineárního televizního vysílání. Obsah bude dostupný skrze webový portál ctsport.cz, mobilní aplikace, hybridní vysílání HbbTV („červené tlačítko“) i přes aplikaci iVysílání v chytrých televizích. Online prostor nabídne kromě streamů také informační nadstavbu zahrnující podrobný výsledkový servis, infografiky a videa s reakcemi sportovců. Multimediální nabídku doplní nová podcastová série „Milán Cortina 2026“, ve které budou reportéři a experti analyzovat zásadní dění her. Z hlediska televizní produkce půjde o jednu z logisticky nejnáročnějších olympiád v historii, protože šest sportovních středisek je prakticky nepropojených. „V každém proto musíme mít vlastní štáb. Je to náročné na počet lidí i techniku,“ uvedl ředitel sportovního vysílání Jiří Ponikelský s tím, že přípravy na akci sahají až do roku 2020. Vysílání propojí dvě hlavní stanoviště přímo v místě dění: studio v Miláně u Českého domu s průvodcem Jiřím Hölzelem a studio v biatlonovém areálu v Anterselvě, odkud bude programem provázet Petr Kubásek. Do týmu expertů se zapojí bývalý hokejový reprezentant Jakub Voráček, který bude spolukomentovat vybrané zápasy českého týmu. „Po dvanácti letech uvidíme obměnu celé hokejové generace,“ poznamenal k turnaji Voráček. Další tváří vysílání i sociálních sítí bude bývalá biatlonistka Gabriela Soukalová, jež má zprostředkovat atmosféru především z horských oblastí.  Generální ředitel České televize Hynek Chudárek v souvislosti s nadcházející akcí připomněl, že veřejnoprávní médium vysílá olympijské hry už sedmdesát let, přičemž letošní ročník v Itálii, který potrvá do 22. února, připadá na rok dvacátého výročí stanice ČT sport.

Brněnská cestovatelská technologická firma Kiwi.com plánuje snížit počet zaměstnanců. O rozhodnutí informoval zakladatel a generální ředitel společnosti Oliver Dlouhý v interní komunikaci se zaměstnanci, následně také na sociální síti LinkedIn. Na dotaz Lupy firma uvedla, že se má propouštění dotknout zhruba 250 lidí. Přesné číslo ale zatím není definitivní, protože stále probíhají konzultace se zaměstnanci. „Rozhodl jsem se zmenšit náš tým,“ uvedl Dlouhý. Uvádí, že jde o těžké rozhodnutí, které dopadá na řadu lidí, kteří se na budování Kiwi.com dlouhodobě podíleli. Firma podle něj potřebuje jasnější priority, rychlejší exekuci a organizační strukturu, která umožní další fázi rozvoje. To má znamenat menší, samostatnější a rychlejší týmy. Kiwi.com ve svém oficiálním stanovisku uvádí, že úpravou organizační struktury reaguje na vysoce konkurenční a dynamické prostředí globálního trhu. Cílem je vytvoření pružnější organizace, která se bude schopna rychleji rozhodovat a efektivněji inovovat. Podle účetní závěrky zveřejněné loni v srpnu firma za rok 2024 vykázala ztrátu 9,4 milionu eur (necelých 240 milionů korun), přičemž tržby meziročně klesly z 284,3 na 241,1 milionu eur. Společnost je ve ztrátě s výjimkou roku 2023 prakticky nepřetržitě od covidové krize, kumulovaná ztráta přesahuje 2,2 miliardy korun. Už v průběhu minulého roku Kiwi.com propustilo zhruba 200 lidí a celkový počet zaměstnanců se pohyboval kolem tisícovky. Z technologické dominance do průměru. Česko možná zaspalo, sousedé ne

Televizní služba Oneplay zařadí od 2. února 2026 čtyři nové televizní kanály ze skupiny AMC Networks. Jde o sportovní stanice Sport1 a Sport2 a filmové kanály AMC a Film+. Rozšíření vychází z víceletého distribučního partnerství mezi TV Nova a AMC Networks International.  Sportovní kanály Sport1 a Sport2 budou na platformě dostupné v tarifních plánech Extra Sport a Maximum. V elektronickém programovém průvodci (EPG) je Oneplay zařadí na pozice 67 a 68. Stanice nabídnou přímé přenosy fotbalové Evropské ligy UEFA a Konferenční ligy UEFA, italské soutěže Serie A a Serie B, poháru Coppa Italia i vybraných hokejových, tenisových a házenkářských soutěží.  Filmový kanál AMC bude dostupný v tarifech Extra Zábava a Maximum a objeví se na pozici EPG 91. Film+ bude součástí nejvyššího balíčku Maximum, kde jej diváci najdou na pozici EPG 92. Obě stanice se zaměřují na celovečerní filmy a seriály, zejména v žánrech krimi, drama a thriller.  Změny se dotknou také středního balíčku Komfort. Ten nově zahrne lifestylový kanál Spektrum Home zaměřený na bydlení a životní styl. Během února bude v tomto tarifu dočasně dostupná i stanice AMC jako ochutnávkový kanál.  Současně Oneplay ukončí distribuci doplňkových stanic AXN Black a AXN White. Hlavní kanál AXN zůstane i nadále součástí tarifních plánů Extra Zábava a Maximum.  Všechny nově zařazené stanice budou vysílány ve vysokém rozlišení.  „Zařazení kanálů Sport1 a Sport2 je logickým krokem, který výrazně posiluje naši sportovní nabídku,“ uvedla Anna Lenerová, ředitelka akvizice sportovního obsahu a placených kanálů TV Nova. Podle ní nejde jen o rozšíření počtu stanic, ale o dlouhodobé vyvážení sportovního, filmového a seriálového obsahu na platformě. 

Ministerstvo zahraničních věcí nebude omezovat přístup médií na své tiskové konference. V Bruselu to po dotazech novinářů uvedl ministr Petr Macinka (Motoristé sobě). Macinkův resort čelil kritice za to, že nevpustil na úterní brífink redaktorku Deníku N Zdislavu Pokornou a neumožnil ani účast redakčního fotografa. Ke zrušení selektivního přístupu vůči médiím vyzvalo ve společném prohlášení deset šéfredaktorů významných českých redakcí. Ohradila se také mezinárodní novinářská organizace Reportéři bez hranic a kritické stanovisko zveřejnil Syndikát novinářů. „Jakákoliv segregace novinářů a médií je výrazem arogance a popírání základního práva na rovný přístup k informacím. Takový postup je v přímém rozporu s principy demokratického právního státu, jehož fungování je založeno na otevřenosti, transparentnosti a kontrole veřejné moci ze strany médií. Omezování účasti vybraných redakcí na oficiálních tiskových akcích vytváří prostředí zvýhodňování ‚pohodlných‘ médií a potlačování kritických hlasů. Právě pluralita médií a rovné podmínky pro výkon novinářské práce jsou základním předpokladem svobodné veřejné debaty. Svobodný přístup k informacím není výsadou, ale ústavně chráněným právem, které slouží veřejnému zájmu. Novináři zde nevystupují sami za sebe, nýbrž jako prostředníci mezi státní mocí a občany. Pokud je jim bráněno v přístupu k informacím na základě nejasných či svévolných kritérií, je tím fakticky omezováno právo veřejnosti na informace. Syndikát novinářů ČR proto vyzývá ministerstvo zahraničí k okamžité nápravě,“ prohlásila předsedkyně syndikátu Ivana Šuláková. „My určitě médiím nebudeme zakazovat chodit na naše tiskové konference. To v žádném případě,“ řekl v Bruselu Petr Macinka. „Sami jste viděli, že na rozdíl třeba od tiskové konference pana prezidenta, kde není umožněno novinářům klást dotazy, tak já jsem tam odpovídal na dotazy asi půl hodiny, možná ještě déle. Takže my určitě nemáme takto restriktivní vztah k novinářům,“ rýpnul si do Kanceláře prezidenta republiky. Narážel tím na to, že prezident v úterý narychlo svolal tiskovou konferenci a po ní z časových důvodů ihned odjížděl na dopředu plánovanou soukromou zahraniční cestu. Přítomní novináři se ho tedy nemohli na nic doptávat. Standardně však na tiskových konferencích hlava státu na otázky novinářů odpovídá. Ministr Macinka okomentoval také stanovisko šéfredaktorů. „Dostal jsem vyjádření několika šéfredaktorů našich médií v čele s Miroslavem Benčem ze serveru Novinky.cz, a musím uznat, že na tom, co mi napsali, něco je. Jestli se to paní Pokorné nějak dotklo, tak v rámci nějaké psychosociální podpory ji někam s sebou vezmu,“ dodal kousavě na adresu Zdislavy Pokorné.

Čeští tvůrci podcastů vydali v roce 2025 přes 200 tisíc nových epizod, což představuje meziroční nárůst o 94,4 %. Uvádí to analýza platformy České podcasty. Trh se posouvá od zakládání nových pořadů k intenzivnější a profesionálnější práci s těmi existujícími. Objem vyprodukovaného obsahu loni rostl téměř dvojnásobným tempem oproti vzniku nových projektů. Mezi nejnavštěvovanější kategorie roku 2025 patřily krimi, zpravodajství, zábava a společnost. Samotná platforma České podcasty loni zaznamenala 3,7 milionu návštěv. V žebříčku 25 nejpopulárnějších podcastů jsou zavedené projekty jako Opravdové zločiny, Hlasy zločinu, Kecy a politika či Čestmír Strakatý, ale i novější formáty. Příkladem rychlého vzestupu je podcast Lepší už to nebude, který se stal skokanem roku a do top výběru se dostal během několika měsíců od svého vzniku. Na jeho natáčení se podílel zesnulý moderátor Patrik Hezucký. Publikum se opakovaně vrací i k podcastům, které už nemají žádné nové díly. Proto se mezi nejnavštěvovanějšími pořady objevuje například potterovský podcast Neplecha ukončena. Rozhodujícím faktorem pro poslechovost se tak stává kvalita a relevance obsahu, nikoliv pouze frekvence vydávání nových dílů. Top 25 podcastů na platformě České podcasty 1. Hlasy zločinu True Crime Produkce CNN Prima News, mapuje vyřešené i nevyřešené české kauzy. 2. Chumelenice Humor / Lifestyle Vychází každý pátek, rozhovory „o ničem a o všem“ bez politické korektnosti. 3. Neplecha ukončena Harry Potter Ukončeno (poslední díl před 2 měsíci), detailní rozbor knih. 4. Pindy z gyndy Zdraví / Sexualita Vítěz Podcastu roku v kategorii Seberozvoj, boří tabu v gynekologii a porodnictví. 5. Lepší už to nebude Humor / Komentáře Civilní povídání a glosování světa bez ohledu na trendy. 6. Opravdové zločiny True Crime Průkopnice žánru true crime podcastů. 7. Krimi příběhy True Crime Největší true crime YouTube kanál v ČR, důraz na psychologii pachatelů. 8. Vyhonit ďábla Sexualita / Feminismus Otevírá tabu témata intimity a vztahů, pořádají i živé akce. 9. Příběh, který se opravdu stal Historie / Zajímavosti „Audio referáty“ o historii a realitě zábavnou formou. 10. Zhasni Erotika Erotické povídky pro ženy i muže, zaměřeno na atmosféru a hlas. 11. Mrchy z pekel Seberozvoj / Psychologie Témata přetížení a péče o nervovou soustavu, pro ženy pod tlakem. 12. Kecy a politika Politika Nekorektní komentáře aktuálního dění, střet dvou pohledů. 13. Čestmír Strakatý Rozhovory Hloubkové rozhovory, kde se „nepospíchá“, silné příběhy hostů. 14. Zloději životů True Crime Příběhy recidivistů a vrahů pohledem vyšetřovatelů. 15. Kudy běží zajíc Fotbal / Sport Fotbalové dění, experti, sázení, velká komunita na HeroHero. 16. Světoví Cestování Příběhy ze života v zahraničí a míst mimo turistické trasy. 17. Podcast pro děti Vzdělávací / Pro děti Vysvětluje svět hravou formou, zapojuje děti do tvorby. 18. Studio Tapin-rádio Alternativní scéna Projekt Svobodného vysílače 19. Hype-Cast Podcast Rozhovory / Zábava Vychází ve čtvrtek, uvolněné rozhovory se známými osobnostmi. 20. Zachumláno Relaxace / Spánek Klidné povídky pro usínání a uvolnění (pro děti i dospělé). 21. Aby bylo jasno Rozhovory / Politika Projekt Jany Bobošíkové. Ačkoliv je poslední epizoda z května 2024, stále generuje návštěvnost. 22. Šimrání Intimita / Vztahy Otevřeně o sexu, lásce a rozkoši, hosté a upřímné rozhovory. 23. Už budu Sexualita / Burleska Vychází v pátek, témata sexuality a hraček bez studu. 24. U Kulatého stolu Rozhovory Dlouhé hloubkové rozhovory, vždy jeden host u stolu. 25. Insta Crime Podcast True Crime / Historie Ukončeno (skončil před 5 měsíci), spolupráce s Blesk.cz. V katalogu služby bylo na začátku ledna evidováno celkem 9029 podcastů, ale aktivitu v loňském roce vyvíjelo pouze 3872 z nich. Data ukazují na vysokou úmrtnost nových projektů. V roce 2025 sice vzniklo 920 nových podcastů, avšak přibližně polovina z nich ukončila vydávání ještě v průběhu prvního roku existence. Kritickým obdobím pro začínající tvůrce je interval mezi 80. a 100. dnem od spuštění, kdy nejčastěji dochází k zastavení produkce. První měsíce tak fungují jako testovací fáze, která prověřuje dlouhodobou udržitelnost zvoleného formátu. Z celkového počtu neaktivních projektů se 123 podcastů odmlčelo hned po první epizodě. Nejsilnějšími měsíci pro zahájení nové tvorby zůstávají leden a září, naopak v létě a prosinci vzniká nových projektů nejméně. Z hlediska tematického zaměření vykazují různé kategorie odlišnou míru stability. Zatímco nejvíce životaschopné jsou nové podcasty v kategorii Náboženství s mírou přežití 83,3 %, na opačném konci spektra se nachází kategorie Společnost, kde přežije pouze 35,6 % projektů. Tereza Tiller z platformy České podcasty přesto upozorňuje, že většina pořadů neskončí kvůli nezájmu publika, ale zkrátka kvůli tomu, že nebyly koncipovány jako dlouhodobé projekty. „Podcasty se dnes chovají jako firmy. Obsah je vstupní bod, kolem kterého vzniká ekosystém produktů, vztahů a formátů. A právě proto největší podcasteři nestaví jednu věc, ale celé sítě projektů,“ vysvětluje Tiller s tím, že tvůrci se stávají novým typem startupů. Tento posun potvrzuje i nárůst týmových produkcí, v nichž jsou rozděleny role od dramaturgie po editaci. Takovým projektům to dává výrazně vyšší šanci na dlouhodobé přežití než čistě sólovým formátům.

Česko obsadilo v Indexu podnikatelského prostředí pro startupy (IBEI) 20. pozici mezi 39 zkoumanými evropskými státy. Ve světovém srovnání si zajistilo 30. pozici. Vyplývá to z dat globální výzkumné platformy StartupBlink. V rámci střední Evropy je Česko na prvním místě, v širším regionu střední a východní Evropy ho index zařadil na druhé místo hned za Estonsko, které má v Evropě vůbec nejvíce startupů na obyvatele. Česko má podle reportu silné výsledky v otevřenosti obchodu a v řešení úpadků. Poměrně dobře si vedlo v tématu provozních podmínek pro podnikání, daňového prostředí a v ohledu, jak je země vnímána co do důvěryhodnosti pro podnikatelské prostředí. Jako prostor ke zlepšení se ukazuje daňová oblast a celková podpora investic. IBEI je globální rámec, který měří, jak 125 zemí podporuje podnikatelskou cestu zakladatele. Index nehodnotí jednotlivé startupy, ale podmínky v zemi pro jejich vznik a provoz. StartupBlink zmiňuje, že české podnikatelské prostředí vychází z průmyslové tradice a technického zázemí, přičemž roli hraje i centralita v EU. Těsně před Českem se v žebříčku nachází Island, Francie a Tchaj-wan, za ním pak Portugalsko, Jižní Korea a Řecko. Slovensko je šest příček pod námi. Globálně nejvíce uspěly Spojené státy, Singapur a Británie. V oblasti digitální infrastruktury vedou severské národy jako Island, Norsko a Dánsko, v ohledu globální mobility a přeshraniční dostupnosti pak analýza oceňuje Portugalsko, Chorvatsko a Slovinsko. IBEI sleduje více než 30 parametrů a hodnotí tři témata: jak snadno lze podnikání založit, jak ho lze provozovat ziskově a jak lze důvěřovat systému. Vlčkův AI startup Aisle odhalil 12 bezpečnostních chyb v OpenSSL, všechny opravila nová verze

Poslanci ve středu v tajné volbě rozhodli, že v kontrolním orgánu tiskové agentury ČTK usedne bývalý hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Jeho jméno navrhli poslanci za hnutí ANO, v tajném hlasování obdržel 94 hlasů.  V rozpravě před hlasováním nikdo nevystoupil. Mandát člena Rady ČTK trvá pět let. Kontrolní orgán má mít ze zákona celkem sedm členů, ale aktuálně zasedal v pěti lidech, protože v roce 2024 skončil mandát Angeliky Bazalové a v roce 2025 skončilo funkční období Aleše Marečka. Od té doby až dodnes poslanci nikoho nového nezvolili. Druhé volné místo v Radě ČTK zatím zůstává neobsazené. Z volby odpadl kandidát KDU-ČSL Jakub Heikenwälder, do druhého kola hlasování postupují kandidátka SPD Romana Žatecká a kandidát Pirátů René Levínský. Romana Žatecká neuspěla jen těsně, ke zvolení potřebovala alespoň 89 hlasů a dostala jich 87. René Levínský měl podporu 67 zákonodárců. Poslanecká sněmovna také hlasovala o změnách v orgánech Poslanecké sněmovny. V širším balíku rezignací a nominací schválila, že se novou členkou Výboru pro mediální záležitosti stane Gabriela Sedláčková z poslaneckého klubu Motoristů sobě. Výbor například projednává připravované mediální zákony a pořádá veřejné slyšení kandidátů do Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. 

Bývalý šéf Avastu a spoluzakladatel AI startupu Aisle Ondřej Vlček upozornil na čerstvou bezpečnostní aktualizaci OpenSSL, jednoho z nejdůležitějších open-source projektů pro šifrování internetové komunikace. Podle něj jde o mimořádný případ, kdy se v jedné verzi opravilo hned 12 nových zranitelností – a všechny je našel AI agent startupu Aisle, za kterým stojí „OpenSSL právě vydal verzi 3.6.1 s opravenými 12 zcela novými CVE – jednou z největších bezpečnostních aktualizací za poslední roky,“ napsal Vlček na LinkedInu. „OpenSSL je jedna z nejvyzrálejších a nejvíce auditovaných kódových základen na světě,“ popisuje přitom. Patří mezi nejpoužívanější kryptografické knihovny na světě a tvoří základ zabezpečené komunikace napříč internetem. Výzkumný šéf Aisle Stanislav Fort na firemním blogu píše, že některé zranitelnosti v kódu přetrvávaly celé dekády a unikly pozornosti tisíců bezpečnostních expertů. Podle něj je nalezení skutečné chyby v OpenSSL mimořádně obtížné a i jediný přijatý nález bývá raritou. Podle startupu Aisle je bilance ještě výraznější. Vlček uvádí, že jejich systém stojí za naprostou většinou letošních bezpečnostních nálezů v OpenSSL: „13 ze 14 všech OpenSSL CVE v roce 2025 našel Aisle,“ napsal. Mezi objevenými chybami se objevila i první vysoce závažná zranitelnost od roku 2022 a některé problematické části kódu podle něj sahaly až do roku 1998. Startup zároveň tvrdí, že jeho systém dokáže fungovat preventivně. „V šesti samostatných případech jsme identifikovali a zodpovědně nahlásili problémy ještě předtím, než se zranitelný kód vůbec dostal do vydané verze,“ napsal Vlček s tím, že právě takový scénář je ideální, i když v takových případech nevzniká CVE záznam. „Je to pro nás moment hrdosti – a pohled na to, čeho může autonomní bezpečnostní výzkum skutečně dosáhnout,“ popisuje Vlček. Startup Aisle, za kterým stojí Vlček, Fort a Jaya Baloo, dřívější šéfka bezpečnosti z Rapid7, Avastu či KPN Telecom, zakladatelé odtajnili loni v říjnu. Přitom slíbili revoluci v kyberbezpečnosti – projekt prý dokáže během minut najít a opravit zranitelnosti, které by jinak zůstaly neopravené měsíce. Tým vyvinul systém, o němž říká, že je schopný autonomně identifikovat, diagnostikovat a opravovat zranitelná místa v komplexních softwarových aplikacích a IT systémech. Z technologické dominance do průměru. Česko možná zaspalo, sousedé ne

Dění kolem slovenské společnosti Tachyum, která vyvíjí údajně revoluční procesor Prodigy, nabírá zajímavý spád. Na její českou pobočku, která v Brně zajišťuje výzkum a vývoj, byl podán insolvenční návrh. Krajský soud v Brně zahájil insolvenční řízení. Proces insolvence byl spuštěn na základě podnětu jednoho ze zaměstnanců, kterému česká pobočka Tachyum nevyplatila mzdu. Pracoval jako senior design digital engineer za základní hrubou mzdu 130 tisíc korun měsíčně. Za loňské září měl získat hrubou mzdu 171 961 korun, ale obdržel pouze 64 696 korun. Od října do prosince už nepřišly peníze žádné. Celkové pohledávky zaměstnance činí 619 306 korun. Podle informací Lupy tento zaměstnanec není jediný, kterému Tachyum dluží. Lupa požádala firmu o oficiální vyjádření, ta ale doposud nic nezaslala. Jak jsme informovali včera, Tachyum má problémy i doma na Slovensku, kde pojišťovnám dluží na odvodech za zaměstnance zhruba 3,6 milionu korun. Tachym loni v říjnu uvedla, že získala investici 220 milionů dolarů s příslibem odběru čipů za půl miliardy dolarů. Jméno investora neuvedla. Peníze ovšem stále nedorazily, což současný investor v podobě firmy IPM obhajuje tím, že mezinárodní procesy tohoto typu trvají delší dobu. Další z investorů, WCA International, už dříve zkrachoval a investorům slíbil, že je vyplatí na základě toho, že se Tachyum jednou za miliardy prodá Nvidii. Tachyum už několik let tvrdí, že začne Prodigy vyrábět. Doposud se tak nestalo, nedošlo ani na tape-out, tedy testovací várku. Design nemá finální podobu, parametry se neustále mění. Firma aktuálně slibuje, že Prodigy bude 21krát rychlejší než nová generace čipů Nvidia Rubin, která ještě není na trhu. Návrh a výrobu serverů, kde má Prodigy být osazeno, nově dostala na starost neznámá firma SpeedCompute s nejasnými majiteli a bez uvedeného vedení. Tachyum se rovněž koncem roku 2025 dostala do sporu s Googlem. Ten totiž provozuje miliony svých AI čipů Tensor Processing Unit (TPU), na nichž například natrénoval LLM modely Gemini 3. Tachyum používá stejnou zkratku, Tachyum Processing Unit rovněž znamená TPU, a zároveň na ní má ochrannou známku. Další varovný signál. Slovenská firma tvořící údajně revoluční čip dluží peníze na odvodech

Slovenská televize a rozhlas ve středu 28. ledna oficiálně představila svou novou korporátní identitu včetně log pro televizi a rozhlas. Vizuální proměna následuje po předloňských legislativních změnách, které vedly k nahrazení původní RTVS novou značkou.  Autorkou ideového návrhu loga je generální ředitelka STVR Martina Flašíková. Logo vzniklo interně, bez zapojení externích agentur. Písmeno S má symbolizovat signál. „Signál je základním prvkem, který funguje napříč všemi našimi kanály,“ uvedla Flašíková. Podle ní nové logo symbolizuje distribuci obsahu směrem k veřejnosti – ať už jde o televizní, rozhlasové, digitální, satelitní, terestrické nebo online vysílání. Vizuální identita pracuje s doplňkovým fontem, který byl paradoxně vyvinut již pro bývalou RTVS, avšak podle současného vedení nebyl dostatečně využíván. STVR jej nyní plánuje plně integrovat do grafiky jednotlivých programových okruhů i textových výstupů. Animace nového loga STVR Představení loga je však pouze úvodním krokem dlouhodobého procesu. Kompletní výměna vizuální identity potrvá přibližně osmnáct měsíců a bude probíhat ve čtyřech fázích.  Zatímco samotný návrh loga vznikl interními silami, na další implementaci plánuje STVR vypsat veřejná výběrová řízení. Ta se budou týkat externích dodavatelů pro tvorbu design manuálů, nové zvukové grafiky pro rozhlas a následné výměny log na tiskovinách, budovách a v online prostředí. Martina Flašíková během mediálního brífinku zdůraznila, že rebranding je součástí širší strategie budování nového mediálního domu. Uvedla, že logo představuje pouze jeden z mnoha paralelních kroků a klíčovou prioritou má zůstat programová skladba a služba divákům. Změna vizuální identity má symbolicky završit transformaci slovenského národního média, které na základě rozhodnutí vlády Roberta Fica prošlo výraznými strukturálními i personálními změnami. Od vzniku v červenci 2024 používala STVR dílčí prvky vizuální identity původní RTVS, jen z ní vymazala název a logo samotné instituce. Slovenské ministerstvo kultury se nejprve pokusilo situaci vyřešit zadáním návrhu externímu autorovi, jemuž zaplatilo téměř 10 000 eur. Po personálních změnách ve vedení STVR však tento návrh nakonec nebyl využit a jeho autor se distancoval od aktuálně představené grafiky.

Mediální skupina Prima ohlásila s platností od 1. února změny ve své organizační struktuře. Vedení komerční televizní dvojky přistupuje k centralizaci výroby obsahu a sjednocení produktového vývoje. Reorganizace má podle vyjádření společnosti zrychlit rozhodovací procesy a efektivněji reagovat na měnící se divácké návyky. Klíčovou personální změnou je jmenování Jana Maxy do čela nově vzniklé divize Obsah a výroba. Maxa doposud ve skupině řídil segment video on demand (VOD) služeb. Nová divize pod Maxovým vedením propojí dosud oddělené složky programové strategie, vývoje a samotné výroby pořadů. Součástí tohoto sjednoceného týmu zůstávají i stávající manažeři klíčových sekcí, tedy Lenka Hornová (segment Fiction), šéf zábavních formátů Samo Jaško a výrobní ředitelka Lucie Kršáková. Jan Maxa chce dát důraz především na schopnost oslovit mladší cílové skupiny, což je pro tradiční televizní vysílatele v době nastupujících digitálních platforem strategická nutnost. Významnou prioritou skupiny zůstává rozvoj streamovací platformy Prima+. Vzhledem k přesunu Jana Maxy na novou pozici převezme řízení VOD segmentu dočasně přímo výkonný ředitel skupiny Lukáš Kubát. Ten uvedl, že v této oblasti hodlá setrvat do doby, než bude nalezen nový lídr, aby zajistil hladký průběh transformace. Podle Kubáta vyžaduje dynamický mediální trh od skupiny větší pružnost a jednotu, přičemž segmenty televize, online videa, digitálních médií a rádií zůstávají klíčové pro finanční řízení celé skupiny. Další strukturální změna se týká technologického a distribučního zázemí. Vzniká nová divize Produkt, kterou povede dosavadní ředitel Distribuce & OTT Petr Král. Jeho úkolem bude sjednotit produktový vývoj a distribuci obsahu napříč všemi kanály, od VOD přes online média až po rádio. Personální obměny se dotknou také obchodního zastupitelství Media Club. Řízení rádiové divize přebírá po Martinu Kašpárkovi Josef Hladík. Pozici vedoucí týmu pro klíčové zákazníky (key account managers) nově obsadí Michaela Lavičková. 

Nejposlouchanější stanici Českého rozhlasu opouští moderátorka Lucie Výborná. Dlouholetá tvář Radiožurnálu, která zároveň patří mezi nejznámější hlasy stanice, odejde na konci ledna. Lucie Výborná se od února vydává novou profesní cestou v podobě vlastního podcastového projektu. Pořad v dosavadním vysílacím čase bude na Radiožurnálu pokračovat pod názvem Host Radiožurnálu pod dramaturgickým vedením Vojtěcha Kovala a za moderace Jana Pokorného. Spolupráce Lucie Výborné s Českým rozhlasem se uzavírá po dvaceti letech. V roce 2006 začala na tehdejší stanici Praha (dnes Dvojka) moderovat pořad Host do domu a o dva roky později přijala nabídku na vlastní talk show na Radiožurnálu. Od roku 2017 nesl pořad název Host Lucie Výborné. S Janem Pokorným tvořila moderátorský tandem při speciálních projektech. Od roku 2013 je v Síni slávy Českého rozhlasu. V České televizi má každou neděli večerní talk show se třemi hosty pod názvem Výborná Show.  „Lucie Výborná je mimořádná osobnost Českého rozhlasu. Její práce dalece přesahuje běžné moderování. Po dvou desetiletích systematicky nastavovala laťku toho, jak má vypadat poctivý, respektující, a přitom velmi otevřený rozhovor. Českému rozhlasu dala obrovský kus sebe a já jí za to chci upřímně a z celého srdce poděkovat,“ vyjádřil se v tiskové zprávě generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Lucie Výborná patří dlouhodobě k nejoblíbenějším osobnostem Českého rozhlasu, a to nejen v lineárním vysílání, ale i v on-demand poslechu. Její rozhovory se pravidelně řadí mezi nejposlouchanější obsah napříč platformami.  „Mám radost, že jsem mohla 20 let toho nejlepšího, co umím, odevzdat veřejnoprávní službě, kterou považuji v dnešní době za obzvlášť důležitou. Duch rozhlasového domu na Vinohradské 12 je neopakovatelný,“ vyjádřila se Lucie Výborná. „Jan Pokorný již delší dobu s Lucií Výbornou v rozhovorech alternoval. Po dobu zimních olympijských her ho bude střídat také Martin Balucha, který bude přinášet zajímavé rozhovory z dějiště her,“ doplňuje ředitel zpravodajství Ondřej Suchan.

Česko jako technologický hub regionu ztrácí svou pozici. Ne proto, že by nerostlo. Ale proto, že okolní země rostou rychleji. Říkají to analytici…

Skupina šéfredaktorů českých médií se obrátila na Ministerstvo zahraničních věcí České republiky s výzvou, aby neomezovalo přístup novinářů na tiskovou konferenci člena vlády. Na úterní tiskovou konferenci ministra Petra Macinky (Motoristé sobě) nebyla vpuštěna redaktorka Deníku N Zdislava Pokorná, která popsala kauzy poslance Filipa Turka. Následně ministerstvo uvedlo, že zákaz platí pro celou redakci, dovnitř nemohl ani fotograf. Přímo na tiskové konferenci se pak ministra na tento selektivní přístup k novinářům zeptal redaktor Respektu Ondřej Kundra. „No hrozní jsme, no. Já vím. Další dotaz?“ reagoval Petr Macinka. Ve sněmovně ministr Petr Macinka na dotazy Deníku N reagoval, že na redakci podali Motoristé trestní oznámení za předchozí články. Jmenovitě na redaktorku Zdislavu Pokornou za její texty útočí opakovaně. Minulý týden na jiné tiskové konferenci prohlásil, že by redaktorka mohla jít „topit do kotelny ministerstva životního prostředí uhlím“. Podobná slova potom zopakoval i na youtubovém kanálu Xaver Live, což je platforma člena Rady České televize Luboše Xavera Veselého. Do pomyslné kotelny tam poslal kromě novinářky i neziskové organizace. Signatáři výzvy označují postup ministerstva za nepřijatelný. Upozorňují, že selektivní vylučování médií z tiskových konferencí omezuje právo veřejnosti na informace a narušuje rovné podmínky pro výkon novinářské práce. Ministerstvo zahraničních věcí vyzývají, aby se podobných kroků do budoucna zdrželo. Zároveň žádají, aby bylo médiím umožněno informovat veřejnost bez rozdílů mezi jednotlivými redakcemi. Výzva šéfredaktorů

Vedení České televize odvolalo z týmu diskusního pořadu Otázky Václava Moravce dlouholetou dramaturgyni Hanu Andělovou. Důvodem je podle oficiálního stanoviska televize její přístup k výběru hostů. Ten měl být v rozporu s televizními pravidly. O změně jako první informoval server Aktuálně.cz. Dramaturgii pořadu dočasně přebírá zástupkyně šéfredaktora zpravodajství Martina Riebauerová. Andělová, která byla klíčovou členkou týmu Václava Moravce zhruba patnáct let, v televizi nekončí a nadále zůstává dramaturgyní pořadu Fokus Václava Moravce. Mluvčí České televize Michal Pleskot krok vedení zdůvodnil tím, že dramaturgyně na poradách „opakovaně vystupovala v rozporu s principem rovného přístupu“. Její postoj se podle něj neshodoval s názorem vedení redakce ani se závěry Editoriálního panelu ČT. Přestože redakce vyjádřila dramaturgyni poděkování za mnohaletou práci, Pleskot zároveň tlumočil „lítost, že neshody kolem dodržování základních novinářských principů vyústily až v toto rozhodnutí“. Dramaturgie Otázek Václava Moravce čelí kritice za dlouhodobou absenci předsedy SPD Tomia Okamury v nedělní debatě. V pořadu se dosud neobjevil ani poté, co se na podzim stal předsedou Poslanecké sněmovny, tedy třetím nejvyšším ústavním činitelem v zemi po prezidentovi a předsedovi Senátu. Názorový proud SPD v debatě reprezentují jiní zástupci poslaneckého klubu. Moderátor v dřívějších rozhovorech připomněl, že žádný předpis nemluví o jmenovitém zvaní konkrétních politiků a zdůraznil, že jeho pořad dodržuje vyváženost přesně podle Kodexu ČT i zákona o České televizi. Redakce zpravodajství však tento pohled nesdílí. „Novinář veřejné služby by se měl vždy vyhýbat byť jen zdání zaujatosti. Dlouholetá nepřítomnost předsedy jedné parlamentní strany v hlavním diskusním pořadu ČT není věcně obhajitelná a vysvětlitelná. Ke všem relevantním politickým subjektům a jejich vrcholným představitelům musíme dle novinářských standardů a zásad přistupovat vyváženě. Kromě toho lze ignorování jediného vrcholného politika označit za rezignaci na jedno ze základních pravidel žurnalistiky, tedy kontrolu, kritiku či konfrontaci hlavního představitele politického subjektu podílejícího se na moci ve vrcholných orgánech zastupitelské demokracie,“ konstatoval na začátku prosince Editoriální panel ČT, jehož celé stanovisko má redakce Lupy k dispozici. V listopadu ke zvaní politiků do diskusních pořadů přijala usnesení i Rada České televize. Kontrolní orgán většinově konstatoval, že „považuje dlouhodobé nezvaní kteréhokoliv předsedy parlamentní politické strany či hnutí (a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě) za možné narušení demokratické soutěže politických stran“. Na lednovém jednání Rady České televize poté generální ředitel Hynek Chudárek oznámil, že se šéfredaktor zpravodajství Michal Kubal začal účastnit porad Otázek Václava Moravce. Termín pro vyřešení celé záležitosti ohledně zvaní nebo nezvaní politiků do tohoto formátu byl podle generálního ředitele stanoven na konec února.

Sportovní kanály Nova Sport a Oneplay rozšíří v příštích letech nabídku o nejvýznamnější světové ragbyové soutěže. Divákům zprostředkují mimo jiné tradiční Six Nations Championship, anglickou ligu Premiership Rugby, nový projekt World Rugby Nations Cup a kompletní pokrytí Rugby World Cup 2027. Mistrovství světa bude v roce 2027 hostit Austrálie. Turnaj se poprvé odehraje v rozšířeném formátu s 24 týmy. Nova Sport avizuje kompletní přenosy ze všech zápasů. Podle vedení sportovní redakce jde o dlouhodobou strategii. „Získání práv na hlavní ragbyové události vnímáme jako silný signál fanouškům. Naším cílem je nabídnout divákům ucelený ragbyový příběh od největších evropských bitev až po světový vrchol v podobě šampionátu v Austrálii,“ uvedl vedoucí sportovní sekce TV Nova Dušan Mendel. Nejbližší velkou událostí bude turnaj Six Nations, který se uskuteční od 5. února do 14. března. Turnaj každoročně přivádí dohromady šest elitních evropských reprezentací – Anglii, Francii, Irsko, Itálii, Skotsko a Wales. Hraje se na něm systémem každý s každým. Nova Sport slibuje přímé přenosy doplněné odborným komentářem a analýzami. Na reprezentační soutěže naváže klubová Premiership Rugby. Nejvyšší anglická liga, která je dlouhodobě považována za jednu z nejsilnějších na světě, zůstává součástí portfolia Nova Sport i Oneplay. Deset týmů v ní bojuje o titul v základní části a následném play-off. Novinkou v nabídce bude World Rugby Nations Cup. Projekt má rozšířit kalendář reprezentačních utkání a nabídnout více mezinárodních konfrontací mimo tradiční turnaje. Měl by poskytnout prostor širšímu okruhu národních týmů a zprostředkovat nové sportovní příběhy.