Maďarská předvolební kampaň je v plném proudu. Důkazem toho je, že stále více přibývá odhalení nejrůznějších skandálů. Z mnoha těchto kauz je cítit, že byly pečlivě schovávány právě pro vrcholící předvolební boj s cílem maximálně mobilizovat vlastní voliče.

Většina poslanců mandátového a imunitního výboru nedůvěřuje práci orgánů činných v trestním řízení a také justici. Proto nedoporučila Poslanecké sněmovně, aby souhlasila s vydáním Andreje Babiše a Tomia Okamury k trestnímu stíhání.

Tématem číslo jedna amerických médií je už několik týdnů kauza Jeffreyho Epsteina, zesnulého finančníka a usvědčeného sexuálního delikventa. Případ znovu otevírá otázky, kdo všechno patřil do jeho okruhu kontaktů a proč zveřejněné dokumenty zatím nepřinesly konkrétní obvinění. „Je podezřelé, která jména tam chybí a která jsou na listinách začerněná,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus česko-americký investor Ondřej Jonáš.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) spolu se zástupci podnikových svazů a oborových organizací ve středu představí EET 2.0. Má být uživatelsky přívětivější, zároveň narovnat podnikatelské prostředí, omezit daňové úniky a přinést do státní pokladny víc peněz. „Shodli jsme se, že znovuzavedení EET je na místě, protože šedá ekonomika opravdu velmi výrazně bují,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus výkonná ředitelka Asociace malých a středních podniků Eva Svobodová.

Letos tomu bude už osmdesát let od vynesení rozsudku nad Karlem Hermannem Frankem. Soudní proces, který s ním probíhal, se týkal jeho válečných zločinů spáchaných v Protektorátu Čechy a Morava. Hlavně odpovědnosti za vyhlazení Lidic a Ležáků a popravy v rámci druhé heydrichiády. Jak vynést spravedlivý rozsudek, když o vině není pochyb? Téma pro reprízu pořadu z cyklu Dokument, který v roce 2005 připravil Milan Kudrys.

„Energie, kterou máte v sobě a kterou vyzařujete, přitahuje podobně smýšlející lidi. To není osud, to jen něco vysíláte do světa, nějak na něj působíte, čímž poutáte okolí, které má podobné zájmy, podobnou povahu, podobné nastavení a přístup k životu,“ je přesvědčená neuropsycholožka Lenka Krámská, která působí v pražské Nemocnici Na Homolce. Knižní rozhovor s podtitulem Tajemství duše ukrytá v mozku od Aleny Beníškové vydalo nakladatelství Rosier.

„Bude působit po mém boku a věřím, že budeme skvělý tým,“ prohlásil o Igoru Červeném (Motoristé), kandidátovi na ministra životního prostředí, čestný prezident Motoristů Filip Turek. A doplnil, že ministr bude dělat, co Turkovi na očích vidí. „Mně se na tom příběhu líbí, že se Filip Turek stane přítelem po boku, a nakonec to bude obráceně. Líbí se mi, že ministrem bude bílý kůň bílého koně,“ glosuje v Osobnosti Plus Petros Michopulos, spoluautor podcastu Kecy a politika.

Teď, když se Spojené státy americké, ta země za velkou louží, kterou zbytek světa buď miluje, anebo nenávidí, proměnily v bitevní pole, se lidé v Americe učí, jak se běžný člověk může bránit násilí ze strany státu.

Ministryně financí Alena Schillerová se pokusí přesvědčit prezidenta, aby nevetoval rozpočet na letošní rok. Ten má pochybnosti, zda je návrh rozpočtu v souladu se zákonem. „Je potřeba řešit situaci, kterou nám zanechala minulá vláda. K nepodepsání by neměl být důvod,“ domnívá se poslanec Jan Hrnčíř (SPD). „Není možné si vymýšlet, že jedná-li se v rozpočtovém provizoriu, zákony neplatí,“ oponuje místopředsedkyně rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN).

Prezident Petr Pavel se setká s novým kandidátem na ministra životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli uvedl, že Červeného vstup do vlády očekává neprodleně. „Když pojedou v tandemu s Filipem Turkem (za Motoristy), mohli by udělat dost práce,“ míní předsedkyně výboru pro životní prostředí Berenika Peštová (ANO). „Pozice pro Turka je úplně zbytečná,“ oponuje člen téhož výboru a exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Povolání, které každý zná, ale málokdo mu rozumí. Realita zdravotních sester je plná náročných i úsměvných situací a mnohdy se s ní pojí také řada mýtů. „Když jsem přišla do praxe, tak to vypadalo jinak než pozlátko na sociálních sítích. Nebylo to vždy snadné,“ líčí v Hovorech Lucie Černá, všeobecná sestra a zdravotnická influencerka, která na sociálních sítích vystupuje jako @CzechNurse. „Člověk se třeba poprvé potká s umíráním pacientů. To nejsou jednoduché situace.“

Evropa pochopila, že co bylo doposud a co Evropanům vyhovovalo, je už nenávratně pryč. O svou bezpečnost se Evropa musí starat na prvním místě sama a nespoléhat se pouze na Spojené státy.

„Nevíme, jestli to Rusové s ukončením války myslí vážně. Ale budeme to i nadále testovat,“ prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Zakládají se na pravdě zprávy, že administrativa Donalda Trumpa tlačí na Kyjev, aby uzavřel s Ruskem mírovou dohodu už na jaře? „To, že se to mírovou dohodou nazývá, je jedna věc. Ale Rusové nikdy na mírovou dohodu nepřistoupí,“ poukazuje v pořadu Osobnost Plus ukrajinistka Lenka Víchová.

Za dva dny bude popeleční středa a ta oficiálně ukončí plesovou sezónu. Ta odedávna začíná po svátku Tří králů. Nemělo by mě to zajímat. Úplně dobrovolně o své vůli jsem byl na plese jenom jednou v životě.

Kdo by to byl dnes řekl, že Donald Trump a jeho spolupracovníci byli podruhé zvoleni mimo jiné kvůli slibům, že rozkryjí kauzu zločinů a smrti sexuálního predátora a finančníka Jeffreyho Epsteina. Teď se totiž chovají zcela opačně.

V roce 1983 se stal mluvčím Charty 77 takřka šedesátiletý topič a invalidní důchodce, profesor filozofie Radim Palouš. Státní bezpečnost (StB) ho od té chvíle takřka nepřetržitě sledovala, zatýkala a věznila.

Když v říjnu loňského roku vyhrálo hnutí ANO volby, vrátil se Andrej Babiš v plné síle. A hned všem oznámil: „Pracovali jsme do poslední chvíle a vznikne vláda, která bude makat a bude plnit program.“

Souboj generačních stereotypů, který se odehrává už několik let na sociálních sítích a v médiích, nepolevuje. Poválečná generace, takzvaní baby boomers, schytává od mladších kritiku kvůli podpoře fosilních paliv, destrukci ekonomiky, necitlivosti vůči menšinám a vysloužili si nálepku „boomeři“.

Dnes není čas na provinční vlastenčení; Ještě jednou, a dost; Geoekonomika aneb když se suroviny stávají mocenskou zbraní; Putin a Chámenejí, učenliví studenti kontrarevoluce; Nekecáme, makáme? Ani náhodou. Babiš zatím jen hasí problémy svých koaličních partnerů; Grolich chce skomírajícím lidovcům naordinovat šokovou terapii

Symfonické orchestry dnes nehrají jen klasickou hudbu, ale i tu filmovou nebo popovou. Interpretace nejen vážné hudby se přitom neustále vyvíjí tak, aby posluchače oslovila. „Při interpretaci hudby jde o to vytáhnout věci, které jsou nadčasové, které mají potenciál, které osloví vás jako interpreta,“ vysvětluje pro Leonardo Plus dirigent a skladatel se srbskými kořeny Marko Ivanović.

Vrcholí karnevalová sezóna a právě na účastníky průvodů míří v Brazílii nové zákony proti takzvané kristofobii. Postih tak hrozí těm, kteří během průvodů satirizují křesťanské symboly. „V prostředí karnevalu to míří třeba na někoho, kdo se převlékne za jeptišku a pak vykoná vulgární akt. Nebo se převlékne za Ježíše Krista, a pak udělá něco, co by Ježíš rozhodně nedělal,“ popisuje ve Vertikále publicista a znalec Latinské Ameriky František Kalenda.

V jedenáctém díle vypráví autor o jednom případu, ve kterém zřejmě vraždila žena. Ptá se také, zda je medializace zločinu „dobře, nebo špatně“… Pomáhá investigativní žurnalistika, nebo škodí? Jaké jsou její možnosti a co je jejím úkolem?

„Zatmělo se mi před očima, vyskočil jsem na pódium a zařval: ,Vy jdete do p….!. A my jdeme do stávky‘!“ vzpomíná režisér Václav Marhoul na osudný 21. listopad 1989, kdy před zraky stovek zaměstnanců Filmového studia Barrandov 1989 vyprovodil do historie zkoprnělé zástupce stranické buňky KSČ. Ti se totiž pokoušeli bagatelizovat masakr studentů na Národní třídě. Sám netušil, že v ten okamžik změnil budoucnost svoji, Barrandova a snad i českého filmu.

U příležitosti 20. výročí od zavraždění jedné z hlav porevoluční mafie Františka Mrázka se ve speciální sérii Historie Plus ohlédneme za světem zločinu v 90. letech. Pád komunistického režimu a transformace společnosti po roce 1989 byl zlomem také pro podsvětí.

Zločin v 90. letech v České republice (tzv. „divoká devadesátá“) byl po pádu komunismu charakteristický prudkým nárůstem organizovaného zločinu, vražd a podvodů. Jen v roce 1990 stoupl počet vražd na více než dvojnásobek. Éru definovaly orličtí vrazi, nájemné vraždy, tunelování a propojení podsvětí s policií.