Podklady najdete v #AtlasDekarbonizace – atlasdekarbonizace.cz

A ano, píšeme „mohla“, protože budoucnost je nejistá a scénáře budoucího vývoje mohou vypadat různě.

V současné energetice se výroba přizpůsobuje spotřebě. V budoucí energetice bude ekonomicky výhodnější, aby spotřeba byla flexibilnější a více se přizpůsobovala výrobě.

🌋 Výbuch Hunga Tonga byl výjimečný případ. Pomáhá lépe chápat, jak jemně vyvážený je klimatický systém Země.

3️⃣ Voda, která chladí 😳
Zatímco ve spodní části atmosféry má vodní pára oteplujícím efekt (zesiluje skleníkový efekt), ve stratosféře (~12–50 km) může mít efekt opačný. Po erupci Hunga převládla schopnost vodní páry vyzařovat teplo do vesmíru, což vedlo k měřitelnému ochlazení stratosféry o 0,5–1 °C.

2️⃣ Přesto – měřitelný ochlazující efekt 🤔
Erupce vedla k čistému ochlazujícímu působení –0,4 W/m² v horní části atmosféry, což odpovídá zhruba –0,05 °C globální průměrné teploty.
Mechanismus byl ale jiný: do stratosféry se dostalo obrovské množství vodní páry – její obsah tam vzrostl asi o 10–15 %.

1️⃣ Bez „klasického“ ochlazení sírou 🌡️
Většina velkých erupcí klima ochlazuje díky oxidům síry – zvyšují odrazivost atmosféry a snižují množství sluneční energie dopadající na povrch.
U Hunga Tonga ale byly emise síry překvapivě malé – většinu síry zachytila voda.

juser.fz-juelich.de/record/10491...

Tak jistě, mají jiné podmínky, ale ve srovnání s dalšími zeměmi EU na tom „nejsme dobře“ ani při srovnání se zeměmi, které jsou na tom geograficky hůře.