A doufám, že vztahy, které máme se psy, budou stejně ohleduplné a respektující jako s jakýmkoli člověkem, kterého máme rádi a na kterém nám záleží.

Když to shrnu, mým ideálním výsledkem by asi byl svět, kde by se psi s větším respektem začlenili do společnosti a kde by se lidé naučili komunikovat a naslouchat napříč druhy.

A aby bylo jasno, neznamená to, že ji nechám dělat si, co chce a kdy chce. Naučila jsem ji dovednostem - dovednostem, které jsme se všichni museli naučit, abychom mohli koexistovat ve společnosti.

Opravdu si myslím, že je tak důležité, abychom respektovali tělesnou autonomii psů a zaměřili se na jejich přirozenou hodnotu, a ne jen na jejich hodnotu pro nás.

Myslím, že panuje obava, že „ztratíme kontrolu“ a nedonutíme psy dělat to, co po nich chceme.

se zaměřují na to, jak je důležité brát v úvahu psí pohled na dané záležitosti a zajistit, aby souhlasil s tím, co po něm chcete.
Od psů očekáváme, že se prostě „zařadí“, aniž bychom jim nejprve poskytli dovednosti potřebné k tomu, aby byli úspěšní, a také aniž bychom je brali skutečně vážně.

v nichž se vzájemně domlouvají a vyjednávají vzájemně přijatelným způsobem. Koncepty souhlasu, autonomie a zastupování (poskytnutí psovi svobody rozhodovat se v co největší míře sám)

Vztahy mezi psy a lidmi jsou velmi různorodé, od těch, kdy jsou psi vydáni napospas naprosté lidské kontrole a je s nimi zacházeno jako se zvířaty v zajetí, až po ty, kdy psi a jejich lidé vytvářejí trvalé symetrické a respektující vazby,

Jinak myslím, že je to podobně jako u vlků. Nebo u lidí. Každá skupina to má nějak, záleží na osobnostech jejích členů, prostředí a dalších vlivech.

Já právě taky ne, ale měla jsem max. dva 😅 Ale i u těch dvou bych našla potvrzení klidně pro obojí, záleželo by pak, co bych chtěla vidět já. Takže si i myslím, že na to věří. I podle toho, co všude čtu.