Lightnews — Scholar-powered news

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 11d

17. V době, kde OSN projednává globální otázky, působí Kýrův nápis jako varování – už tyto texty slibovaly mír a obnovu, zatímco za nimi stála mocenská realita. Kýrův nápis tak není „chartou lidských práv“, ale je to skvělá lekce z královské propagandy. Klidný víkend všem.

1 6

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 11d

16. V moderní době získal Kýrův válec nový rozměr. V Íránu 20. století se stal symbolem identity a byl prezentován jako „první deklarace lidských práv“. Ve skutečnosti ale jde o fundační (zakládací) nápis, politicko-náboženskou propagandu určenou babylonskému publiku.

1 2

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 11d

15. Kýros mluví řečí poražených a tím se stává jejich legitimním vládcem. Tento motiv rezonuje i v biblické tradici (Ezdráš, 2. Paralipomenon), která Kýra líčí jako panovníka, jenž dovolil návrat judským exulantům a obnovu chrámu v Jeruzalémě.

1 2

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 11d

14. Kýros se tedy představuje nejen jako „bohem vyvolený“, ale i jako aktivní obnovitel města. Nápadné je, co text nezmiňuje: žádná slova o perském bohu Ahura Mazdovi. Celý dokument je formulován výhradně v babylonských pojmech a reáliích.

1 2

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 11d

13. Text zmiňuje řadu měst a oblastí, včetně těch nejvzdálenějších a Kýros prezentuje celou Mezopotámii jako prostor, který byl jako vládou obnoven a stabilizován. Připomíná i stavební zásahy v Babylónu – opravy hradeb Imgur-Enlil, budování nábřeží, instalaci bronzových vrat.

1 3

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 11d

12. Nejslavnější částí je ta, kdy říká, že „shromáždil bohy" (tj. jejich sochy) "a vrátil je do jejich svatyň“. Tento krok měl zásadní význam. Pro obyvatele Mezopotámie byla přítomnost soch bohů klíčová – jejich návrat znamenal, že města znovu „ožila“.

1 3

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 11d

11. Dále zdůrazňuje, že „uvolnil jho, jež nebylo určeno lidu“, tj. zrušil nucené práce a útlak. Nový vládce přinášel pořádek, spravedlnost a obnovu řádného chodu společnosti – opět přesně v duchu babylónské ideologie.

1 3

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 11d

10. V textu se Kýros představuje svými tituly a epitety: „Já jsem Kýros, král světa, velký král, král Babylónu, král Sumeru a Akkadu, král čtyř světových stran“. Jeho titulatura tak přímo navazuje na klasické mezopotámské panovnické tradice.

1 3

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 11d

9. Text tvrdí, že Kýros vstoupil do města „bez boje a v pokoji“. Cíl propagandy je jasný – ukázat Peršana jako osvoboditele, ne dobyvatele. Ve skutečnosti předcházely celé události krvavé střety, o kterých text mlčí.

1 4

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 11d

8. Pak přichází na scénu Kýros. Podle textu si ho vybral sám Marduk, který se „slitoval nad lidem, jenž byl jako mrtvoly“, a „vzal Kýra, krále Anšanu, za ruku“. Bůh ho povolal k vládě a osobně ho přivedl do Babylónu.

1 3

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 11d

7. Úvod textu je tvrdým útokem na Nabonida. Líčí ho jako krále, který „rušil obřady“, „přinášel nevhodné oběti“ a „utlačoval lid nucenými pracemi“. Tato rétorika nebyla nic nového – nový vládce často legitimizuje svou vládu očerňováním svého předchůdce.

1 4

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 11d

6. Babylón zůstával mocný a bohatý, ale vnitřně oslabený. Kýros tuto situaci využil. Vystupoval jako osvoboditel, který vrací řád a obnovuje božské kulty. Přesně o tom hovoří jeho nápis – je to legitimizační dokument nové moci.

1 4

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 11d

5. Situace v Babylónii byla složitá. Poslední král Nabonid vládl poněkud neortodoxně: upřednostňoval kult měsíčního boha Sína, zanedbával státního boha Marduka a dlouhá léta pobýval mimo hlavní město. To podlomilo jeho autoritu u babylonských kněží.

1 3

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 11d

4. Kdo byl ale Kýros II? Panoval v letech 559-530 př.n.l., původně jako král Anšanu v Persii. Nejprve porazil Médy (550), pak Lýdy (546) a nakonec Babylónii (539). Je tak povařován za zakladatele achaimenovské říše, největší mocnosti své doby.

1 3

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 11d

3. Je rok 539 př.n.l. a perský král Kýros II. Veliký vstupuje do Babylónu. Tímto krokem padá poslední velká předovýchodní mocnost a mění se politická mapa celé oblasti. Krátce poté vzniká text, který tuto událost oslavuje: Kýrův válec.

1 3

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 11d

2. Tento spíše soudkovitý předmět byl roku 1879 nalezen v ruinách Mardukova chrámu Esagila v Babylónu. Objevil ho Hormuzd Rassam, asyrský archeolog a spolupracovník A.H. Layarda, který se proslavil svými výzkumy Ninive. Dnes je dokument uložen v Britském muzeu (BM 90920).

1 3

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 11d

1. V New Yorku se právě schází 80. Valné shromáždění OSN. Ideální chvíle připomenout si nápis, kterému se říká „první deklarace lidských práv“. Dnešní #víkendovýklínopis nás zavede k babylonské královské inskripci známé jako Kýrův válec.

1 3 11

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 24d

Ve dnech 15.-17. září pořádá Ústav starého Předního východu @ff.unikarlova.cuni.cz mezinárodní konferenci Arbeitstagung der Indogermanischen Gesselschaft 2025. Program a další informace naleznete zde: arbeitstagungig2025.ff.cuni.cz

Arbeitstagung IG 2025 Prague

arbeitstagungig2025.ff.cuni.cz

1

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 25d

11/ Jeho odkaz dnes žije v archivech Orientálního ústavu (dnes ISAC). Jím pořízené fotografie zůstávají primárním zdrojem poznání dějin osídlení, krajinnou archeologii i studium achaimenovské Persie. Tak všechno nejlepší a děkujeme! m.youtube.com/watch?v=WXHZ...

3

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 25d

10/ Schmidt nebyl prvním, kdo při své práci použil leteckou fotografii. Byl ale tím, kdo z letecké fotografie učinil systematický archeologický nástroj. Po 2. světové válce se jeho práce zpomalila. Schmidt přešel na Harvard, ale dále se věnoval publikování výsledků své práce.

1 2

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 25d

9/ Jeho svazek Flights over Ancient Cities of Iran (1940) zpřístupnil tyto snímky i dalšímu publiku. Kniha se po právu stala milníkem na poli letecké fotografie. V Persepoli nabídly snímky pohled na vztah města a okolní krajiny. Ve Firuzabádu ukázaly kruhové sásánovské město.

1 2

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 25d

8/ Nešlo ale jen o nějaké ilustrační snímky. Schmidt používal snímky pro detailní mapování území i zachycení reliéfu krajiny. Během pouhých 13 hodin letu nad Marvdaštskou planinou se mu podařilo zaznamenat přes 400 lokalit. Několikaletou práci tak zkrátil na několik hodin či dní.

1 2

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 25d

7/ Roku 1935 zakomponoval Schmidt do své práce systematické používání letecké fotografie. S dvouplošníkem přezdívaným Friend of Iran (a souhlasem Rezy Šáha Pahlávího) podnikl opakovaně lety nad lokalitami jako jsou Persepole, Pasargady, Naqš-e Rustam, Istachr, Firuzabád či Rajj.

1 1

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 25d

6/ Schmidt zde odkryl hlavní architektonické prvky, zdokumentoval bohatou reliéfní výzdobu a vydal vícesvazkové dílo Persepolis, které je dodnes základní referenční příručkou při studiu této lokality. Jeho výzkum ale výrazně přesáhl tradiční hranice.

1 1

Jana Mynářová @pudukhepa.bsky.social · 25d

5/ V roce 1934 byl jmenován vedoucím Perské expedice OI a jeho hlavním cílem se stala Persepole a achaimenovská královská krajina. Projekt v Persepoli (1934-1939) byl monumentální.

1 1