Kosmonautix
@kosmonautix.cz
Oficiální BS profil českého popularizačního webu informujícího o novinkách a zajímavostech v kosmonautice a souvisejících tématech.
Web: https://kosmonautix.cz/
YouTube: https://www.youtube.com/@kosmonautixczTV
Tento profil nespravuje Dušan Majer!
Web: https://kosmonautix.cz/
YouTube: https://www.youtube.com/@kosmonautixczTV
Tento profil nespravuje Dušan Majer!
Záběr z první vycházky do volného prostoru v historii, kterou provedl sovětský kosmonaut Alexej Archipovič Leonov v březnu 1965.
Málo se to ví, ale právě Leonov měl být i v první Sovětské posádce, která obletí Měsíc a také prvním Sovětem na povrchu Měsíce.
Málo se to ví, ale právě Leonov měl být i v první Sovětské posádce, která obletí Měsíc a také prvním Sovětem na povrchu Měsíce.
December 6, 2025 at 9:13 PM
Záběr z první vycházky do volného prostoru v historii, kterou provedl sovětský kosmonaut Alexej Archipovič Leonov v březnu 1965.
Málo se to ví, ale právě Leonov měl být i v první Sovětské posádce, která obletí Měsíc a také prvním Sovětem na povrchu Měsíce.
Málo se to ví, ale právě Leonov měl být i v první Sovětské posádce, která obletí Měsíc a také prvním Sovětem na povrchu Měsíce.
Astronauté programu Apollo nechali na povrchu Měsíce řadu zajímavých věcí.
Jednou z nich je hliníková soška Fallen astronaut, která připomíná astronauty, kteří zahynuli. Vytvořil ji belgický umělec Van Hoeydonck.
Doplněna je o plaketu se jmény zemřelých sovětských a amerických astronautů.
Jednou z nich je hliníková soška Fallen astronaut, která připomíná astronauty, kteří zahynuli. Vytvořil ji belgický umělec Van Hoeydonck.
Doplněna je o plaketu se jmény zemřelých sovětských a amerických astronautů.
December 6, 2025 at 6:21 PM
Astronauté programu Apollo nechali na povrchu Měsíce řadu zajímavých věcí.
Jednou z nich je hliníková soška Fallen astronaut, která připomíná astronauty, kteří zahynuli. Vytvořil ji belgický umělec Van Hoeydonck.
Doplněna je o plaketu se jmény zemřelých sovětských a amerických astronautů.
Jednou z nich je hliníková soška Fallen astronaut, která připomíná astronauty, kteří zahynuli. Vytvořil ji belgický umělec Van Hoeydonck.
Doplněna je o plaketu se jmény zemřelých sovětských a amerických astronautů.
Doporučujeme další video vynikajícího popularizátora @gabzdylpavel.bsky.social v němž se věnuje největším meteoritům.
www.youtube.com/watch?v=wQ1P...
www.youtube.com/watch?v=wQ1P...
12 Největších meteoritů | Lunární dílna #15
YouTube video by Pavel Gabzdyl
www.youtube.com
December 6, 2025 at 3:42 PM
Doporučujeme další video vynikajícího popularizátora @gabzdylpavel.bsky.social v němž se věnuje největším meteoritům.
www.youtube.com/watch?v=wQ1P...
www.youtube.com/watch?v=wQ1P...
Legendární fotografie Pale Blue Dot, kterou pořídila v roce 1990 sonda Voyager 1 na návrh astronoma Carla Sagana.
Na snímku je vidět Země vyfotografovaná ze vzdálenosti 6 miliard kilometrů, neboli 40,5 astronomických jednotek.
Sagan později použil název snímku pro svou knihu.
Na snímku je vidět Země vyfotografovaná ze vzdálenosti 6 miliard kilometrů, neboli 40,5 astronomických jednotek.
Sagan později použil název snímku pro svou knihu.
December 6, 2025 at 1:14 PM
Legendární fotografie Pale Blue Dot, kterou pořídila v roce 1990 sonda Voyager 1 na návrh astronoma Carla Sagana.
Na snímku je vidět Země vyfotografovaná ze vzdálenosti 6 miliard kilometrů, neboli 40,5 astronomických jednotek.
Sagan později použil název snímku pro svou knihu.
Na snímku je vidět Země vyfotografovaná ze vzdálenosti 6 miliard kilometrů, neboli 40,5 astronomických jednotek.
Sagan později použil název snímku pro svou knihu.
Ostudný případ u Nobelovy ceny za fyziku se stal v roce 1923. Bylo rozhodnuto, že cenu obdrží H. A. Deslandres (vlevo) a G. E. Hale (vpravo) za své přínosy sluneční fyzice.
Na poslední chvíli si ale někdo řekl, že přeci astrofyzika není žádná fyzika a tito dva tak cenu již nikdy neobdrželi.
Na poslední chvíli si ale někdo řekl, že přeci astrofyzika není žádná fyzika a tito dva tak cenu již nikdy neobdrželi.
December 6, 2025 at 10:40 AM
Ostudný případ u Nobelovy ceny za fyziku se stal v roce 1923. Bylo rozhodnuto, že cenu obdrží H. A. Deslandres (vlevo) a G. E. Hale (vpravo) za své přínosy sluneční fyzice.
Na poslední chvíli si ale někdo řekl, že přeci astrofyzika není žádná fyzika a tito dva tak cenu již nikdy neobdrželi.
Na poslední chvíli si ale někdo řekl, že přeci astrofyzika není žádná fyzika a tito dva tak cenu již nikdy neobdrželi.
Na tomto snímku z Apolla 8 vidíme velký a poměrně snadno rozpoznatelný kráter na odvrácené straně Měsíce, který se jmenuje Ciolkovskij.
Právě tento kráter navrhoval jako místo přistání Apolla 17 geolog a člen osádky této mise Harrison Schmitt. NASA ale vyhodnotila plán jako příliš riskantní.
Právě tento kráter navrhoval jako místo přistání Apolla 17 geolog a člen osádky této mise Harrison Schmitt. NASA ale vyhodnotila plán jako příliš riskantní.
December 5, 2025 at 10:44 PM
Na tomto snímku z Apolla 8 vidíme velký a poměrně snadno rozpoznatelný kráter na odvrácené straně Měsíce, který se jmenuje Ciolkovskij.
Právě tento kráter navrhoval jako místo přistání Apolla 17 geolog a člen osádky této mise Harrison Schmitt. NASA ale vyhodnotila plán jako příliš riskantní.
Právě tento kráter navrhoval jako místo přistání Apolla 17 geolog a člen osádky této mise Harrison Schmitt. NASA ale vyhodnotila plán jako příliš riskantní.
Ty tam jsou doby, kdy kosmické dalekohledy dokázaly dělat násobně lepší snímky než ty pozemské.
Díky vývoji adaptivní optiky se dnes situace vyrovnala. Jak ukazuje i tento snímek Saturnova měsíce Titanu, kdy horní řada snímků je od kosmického JWST a dolní od pozemního Keckova teleskopu.
Díky vývoji adaptivní optiky se dnes situace vyrovnala. Jak ukazuje i tento snímek Saturnova měsíce Titanu, kdy horní řada snímků je od kosmického JWST a dolní od pozemního Keckova teleskopu.
December 5, 2025 at 8:22 PM
Ty tam jsou doby, kdy kosmické dalekohledy dokázaly dělat násobně lepší snímky než ty pozemské.
Díky vývoji adaptivní optiky se dnes situace vyrovnala. Jak ukazuje i tento snímek Saturnova měsíce Titanu, kdy horní řada snímků je od kosmického JWST a dolní od pozemního Keckova teleskopu.
Díky vývoji adaptivní optiky se dnes situace vyrovnala. Jak ukazuje i tento snímek Saturnova měsíce Titanu, kdy horní řada snímků je od kosmického JWST a dolní od pozemního Keckova teleskopu.
Indičtí astronomové objevili v datech z Webbova teleskopu spirální galaxii, kterou pojmenovali Alaknanda.
Ta je vzdálená asi 11,5 miliardy světelných let a jde tak o nejvzdálenější takto vyvinutou spirální galaxii.
Ta je vzdálená asi 11,5 miliardy světelných let a jde tak o nejvzdálenější takto vyvinutou spirální galaxii.
December 5, 2025 at 4:19 PM
Indičtí astronomové objevili v datech z Webbova teleskopu spirální galaxii, kterou pojmenovali Alaknanda.
Ta je vzdálená asi 11,5 miliardy světelných let a jde tak o nejvzdálenější takto vyvinutou spirální galaxii.
Ta je vzdálená asi 11,5 miliardy světelných let a jde tak o nejvzdálenější takto vyvinutou spirální galaxii.
Vím, jak mě, jako malého kluka strašně štvalo, že časopis Vesmír vůbec není jen o vesmíru, ale je tam i jazykověda, psychologie nebo biologie. :-D
Takže jsem to musel napravit, dostát jménu časopisu a napsat článek věnovaný právě našemu kosmu. Snad se povedlo.
vesmir.cz/cz/casopis/a...
Takže jsem to musel napravit, dostát jménu časopisu a napsat článek věnovaný právě našemu kosmu. Snad se povedlo.
vesmir.cz/cz/casopis/a...
Baryonové akustické oscilace
Vlny, které zamrzly, když byl vesmír 380 000 let starý
vesmir.cz
December 5, 2025 at 1:08 PM
Vím, jak mě, jako malého kluka strašně štvalo, že časopis Vesmír vůbec není jen o vesmíru, ale je tam i jazykověda, psychologie nebo biologie. :-D
Takže jsem to musel napravit, dostát jménu časopisu a napsat článek věnovaný právě našemu kosmu. Snad se povedlo.
vesmir.cz/cz/casopis/a...
Takže jsem to musel napravit, dostát jménu časopisu a napsat článek věnovaný právě našemu kosmu. Snad se povedlo.
vesmir.cz/cz/casopis/a...
Zde vidíme pohled na třetí známé mezihvězdné těleso, kometu 3I/ATLAS.
Takto ji 30. listopadu zachytil Hubbleův kosmický dalekohled.
Takto ji 30. listopadu zachytil Hubbleův kosmický dalekohled.
December 4, 2025 at 11:33 PM
Zde vidíme pohled na třetí známé mezihvězdné těleso, kometu 3I/ATLAS.
Takto ji 30. listopadu zachytil Hubbleův kosmický dalekohled.
Takto ji 30. listopadu zachytil Hubbleův kosmický dalekohled.
Největší evropskou kosmickou observatoří je rentgenový teleskop XMM-Newton, jehož hmotnost (bez paliva) je 3234 kilogramů.
Vypuštěn byl v roce 1999, zprvu na dvouletou plánovanou misi, která byla následně prodloužena o další čtyři roky. Ve skutečnosti ovšem teleskop funguje i dnes, po 26 letech.
Vypuštěn byl v roce 1999, zprvu na dvouletou plánovanou misi, která byla následně prodloužena o další čtyři roky. Ve skutečnosti ovšem teleskop funguje i dnes, po 26 letech.
December 4, 2025 at 9:22 PM
Největší evropskou kosmickou observatoří je rentgenový teleskop XMM-Newton, jehož hmotnost (bez paliva) je 3234 kilogramů.
Vypuštěn byl v roce 1999, zprvu na dvouletou plánovanou misi, která byla následně prodloužena o další čtyři roky. Ve skutečnosti ovšem teleskop funguje i dnes, po 26 letech.
Vypuštěn byl v roce 1999, zprvu na dvouletou plánovanou misi, která byla následně prodloužena o další čtyři roky. Ve skutečnosti ovšem teleskop funguje i dnes, po 26 letech.
Slavná stopa prvního muže na Měsíci Neila Armstronga. Jde o otisk jeho boty v lunárním regolitu v přistávací lokalitě v Moři klidu.
December 4, 2025 at 6:45 PM
Slavná stopa prvního muže na Měsíci Neila Armstronga. Jde o otisk jeho boty v lunárním regolitu v přistávací lokalitě v Moři klidu.
Nejvzdálenější galaxie, kterou kdy našel Hubbleův teleskop má označení GN-z11 a leží ve směru souhvězdí Velké Medvědice.
Je asi 13,4 miliardy světelných let daleko, takže existovala už ve vesmíru starém 400 milionů let, což je asi jen 2 % dnešního věku kosmu.
Je asi 13,4 miliardy světelných let daleko, takže existovala už ve vesmíru starém 400 milionů let, což je asi jen 2 % dnešního věku kosmu.
December 4, 2025 at 2:19 PM
Nejvzdálenější galaxie, kterou kdy našel Hubbleův teleskop má označení GN-z11 a leží ve směru souhvězdí Velké Medvědice.
Je asi 13,4 miliardy světelných let daleko, takže existovala už ve vesmíru starém 400 milionů let, což je asi jen 2 % dnešního věku kosmu.
Je asi 13,4 miliardy světelných let daleko, takže existovala už ve vesmíru starém 400 milionů let, což je asi jen 2 % dnešního věku kosmu.
Známé selfie roveru amerického Perseverance, který od počátku roku 2021 zkoumá kráter Jezero na povrchu Marsu.
Snímek nevyfotil nikdo třetí, jak by si někdo mohl myslet, ale jde o složeninu z několika snímků, které pořídila sama Perseverance.
Snímek nevyfotil nikdo třetí, jak by si někdo mohl myslet, ale jde o složeninu z několika snímků, které pořídila sama Perseverance.
December 4, 2025 at 10:40 AM
Známé selfie roveru amerického Perseverance, který od počátku roku 2021 zkoumá kráter Jezero na povrchu Marsu.
Snímek nevyfotil nikdo třetí, jak by si někdo mohl myslet, ale jde o složeninu z několika snímků, které pořídila sama Perseverance.
Snímek nevyfotil nikdo třetí, jak by si někdo mohl myslet, ale jde o složeninu z několika snímků, které pořídila sama Perseverance.
Evropský teleskop Euclid si připsal další pozoruhodný úspěch.
Astronomové s jeho pomocí pozorovali miliony galaxií a zjistili, že existuje vztah mezi slučujícími se dvojicemi galaxií a aktivními galaktickými jádry.
Astronomové s jeho pomocí pozorovali miliony galaxií a zjistili, že existuje vztah mezi slučujícími se dvojicemi galaxií a aktivními galaktickými jádry.
December 3, 2025 at 10:55 PM
Evropský teleskop Euclid si připsal další pozoruhodný úspěch.
Astronomové s jeho pomocí pozorovali miliony galaxií a zjistili, že existuje vztah mezi slučujícími se dvojicemi galaxií a aktivními galaktickými jádry.
Astronomové s jeho pomocí pozorovali miliony galaxií a zjistili, že existuje vztah mezi slučujícími se dvojicemi galaxií a aktivními galaktickými jádry.
Raketoplán Challenger v průběhu letu STS-7, druhého letu tohoto orbiteru a sedmého letu programu Space Shuttle.
Na palubě byli hned dva rekordmané. Letová specialistka Sally Ride se stala první Američankou v kosmickém prostoru, velitel Robert Crippen se stal prvním, kdo letěl v raketoplánu podruhé
Na palubě byli hned dva rekordmané. Letová specialistka Sally Ride se stala první Američankou v kosmickém prostoru, velitel Robert Crippen se stal prvním, kdo letěl v raketoplánu podruhé
December 3, 2025 at 8:21 PM
Raketoplán Challenger v průběhu letu STS-7, druhého letu tohoto orbiteru a sedmého letu programu Space Shuttle.
Na palubě byli hned dva rekordmané. Letová specialistka Sally Ride se stala první Američankou v kosmickém prostoru, velitel Robert Crippen se stal prvním, kdo letěl v raketoplánu podruhé
Na palubě byli hned dva rekordmané. Letová specialistka Sally Ride se stala první Američankou v kosmickém prostoru, velitel Robert Crippen se stal prvním, kdo letěl v raketoplánu podruhé
NASA dál počítá se svou účastí na misi ExoMars 2028 jejíž součástí bude i rover Rosalind Franklin, který má být první sondou od Vikingů, která bude aktivně pátrat po současném mimozemském životě.
Start je plánován na 21. 9. 2028, přistání v lokalitě Oxia Planum v roce 2030.
Start je plánován na 21. 9. 2028, přistání v lokalitě Oxia Planum v roce 2030.
December 3, 2025 at 6:07 PM
NASA dál počítá se svou účastí na misi ExoMars 2028 jejíž součástí bude i rover Rosalind Franklin, který má být první sondou od Vikingů, která bude aktivně pátrat po současném mimozemském životě.
Start je plánován na 21. 9. 2028, přistání v lokalitě Oxia Planum v roce 2030.
Start je plánován na 21. 9. 2028, přistání v lokalitě Oxia Planum v roce 2030.
Pohled do temného oblaku LDN 1641 vzdáleného asi 1300 světelných let ve směru souhvězdí Orionu.
Jde o snímek, který pořídil evropský teleskop Euclid, jehož hlavním úkolem je výzkum temné hmoty a temné energie.
Jde o snímek, který pořídil evropský teleskop Euclid, jehož hlavním úkolem je výzkum temné hmoty a temné energie.
December 3, 2025 at 3:21 PM
Pohled do temného oblaku LDN 1641 vzdáleného asi 1300 světelných let ve směru souhvězdí Orionu.
Jde o snímek, který pořídil evropský teleskop Euclid, jehož hlavním úkolem je výzkum temné hmoty a temné energie.
Jde o snímek, který pořídil evropský teleskop Euclid, jehož hlavním úkolem je výzkum temné hmoty a temné energie.
30 let v kosmickém prostoru včera oslavila evropská solární observatoř SOHO. Ta přitom měla podle původního plánu fungovat jen 3 roky, takže plán překonala již o 27 let.
Kromě mnoha objevů ve sluneční fyzice objevila také přes 5000 komet.
Kromě mnoha objevů ve sluneční fyzice objevila také přes 5000 komet.
December 3, 2025 at 12:49 PM
30 let v kosmickém prostoru včera oslavila evropská solární observatoř SOHO. Ta přitom měla podle původního plánu fungovat jen 3 roky, takže plán překonala již o 27 let.
Kromě mnoha objevů ve sluneční fyzice objevila také přes 5000 komet.
Kromě mnoha objevů ve sluneční fyzice objevila také přes 5000 komet.
V prosinci 1974 provedli sovětští kosmonauté Anatolij Filipčenko a Nikolaj Rukavišnikov v rámci mise Sojuz 16 šest dní dlouhý testovací let na misi Sojuz-Apollo.
Rukavišnikov je českému publiku dobře znám, neboť byl v posádce s Oldřichem Pelčákem a oba tak tvořili záložní posádku Sojuzu 28.
Rukavišnikov je českému publiku dobře znám, neboť byl v posádce s Oldřichem Pelčákem a oba tak tvořili záložní posádku Sojuzu 28.
December 3, 2025 at 10:47 AM
V prosinci 1974 provedli sovětští kosmonauté Anatolij Filipčenko a Nikolaj Rukavišnikov v rámci mise Sojuz 16 šest dní dlouhý testovací let na misi Sojuz-Apollo.
Rukavišnikov je českému publiku dobře znám, neboť byl v posádce s Oldřichem Pelčákem a oba tak tvořili záložní posádku Sojuzu 28.
Rukavišnikov je českému publiku dobře znám, neboť byl v posádce s Oldřichem Pelčákem a oba tak tvořili záložní posádku Sojuzu 28.
Na tomto snímku Webbova teleskopu (přístroje MIRI a NIRCam) vidíme dvě vzájemně interagující trpasličí galaxie NGC 4490 a NGC 4485 vzdálené asi 24 milionů světelných let ve směru souhvězdí Honicích psů.
December 2, 2025 at 11:03 PM
Na tomto snímku Webbova teleskopu (přístroje MIRI a NIRCam) vidíme dvě vzájemně interagující trpasličí galaxie NGC 4490 a NGC 4485 vzdálené asi 24 milionů světelných let ve směru souhvězdí Honicích psů.
Když jsme byli u Rusů.
Na palubě ISS je ještě jeden ruský kosmonaut se zvláštní minulostí - Alexej Zubrickij ze Sojuzu MS-27.
Zubrickij, pilot ozbrojených sil Ukrajiny přeběhl po okupaci Krymu roku 2014 k Rusům a na Ukrajině byl odsouzen k 15letému vězení pro dezerci.
Na palubě ISS je ještě jeden ruský kosmonaut se zvláštní minulostí - Alexej Zubrickij ze Sojuzu MS-27.
Zubrickij, pilot ozbrojených sil Ukrajiny přeběhl po okupaci Krymu roku 2014 k Rusům a na Ukrajině byl odsouzen k 15letému vězení pro dezerci.
December 2, 2025 at 8:37 PM
Když jsme byli u Rusů.
Na palubě ISS je ještě jeden ruský kosmonaut se zvláštní minulostí - Alexej Zubrickij ze Sojuzu MS-27.
Zubrickij, pilot ozbrojených sil Ukrajiny přeběhl po okupaci Krymu roku 2014 k Rusům a na Ukrajině byl odsouzen k 15letému vězení pro dezerci.
Na palubě ISS je ještě jeden ruský kosmonaut se zvláštní minulostí - Alexej Zubrickij ze Sojuzu MS-27.
Zubrickij, pilot ozbrojených sil Ukrajiny přeběhl po okupaci Krymu roku 2014 k Rusům a na Ukrajině byl odsouzen k 15letému vězení pro dezerci.
Zkušený ruský kosmonaut Oleg Artěmjev, který je současně i členem strany Jednotné Rusko byl nedávno vyřazen z posádky mise Crew-12 a nahrazen Andrejem Feďajevem.
Oficiálně bez udání důvodů. Nyní vyšlo najevo, že za změnou stálo to, že Artěmjev fotil interní a utajované materiály SpaceX.
Oficiálně bez udání důvodů. Nyní vyšlo najevo, že za změnou stálo to, že Artěmjev fotil interní a utajované materiály SpaceX.
December 2, 2025 at 5:05 PM
Zkušený ruský kosmonaut Oleg Artěmjev, který je současně i členem strany Jednotné Rusko byl nedávno vyřazen z posádky mise Crew-12 a nahrazen Andrejem Feďajevem.
Oficiálně bez udání důvodů. Nyní vyšlo najevo, že za změnou stálo to, že Artěmjev fotil interní a utajované materiály SpaceX.
Oficiálně bez udání důvodů. Nyní vyšlo najevo, že za změnou stálo to, že Artěmjev fotil interní a utajované materiály SpaceX.
Jeden z nejrealističtějších a nejvíce rozpracovaných návrhů mezihvězdných lodí byl projekt Daedalus od Britské meziplanetární společnosti.
Mělo jít o bezpilotní sondu, jež by proletěla kolem Barnardovy šipky vzdálení 5,9 světelného roku.
Zde kosmická loď na fúzní pohon ve srovnání se Saturnem V.
Mělo jít o bezpilotní sondu, jež by proletěla kolem Barnardovy šipky vzdálení 5,9 světelného roku.
Zde kosmická loď na fúzní pohon ve srovnání se Saturnem V.
December 2, 2025 at 2:39 PM
Jeden z nejrealističtějších a nejvíce rozpracovaných návrhů mezihvězdných lodí byl projekt Daedalus od Britské meziplanetární společnosti.
Mělo jít o bezpilotní sondu, jež by proletěla kolem Barnardovy šipky vzdálení 5,9 světelného roku.
Zde kosmická loď na fúzní pohon ve srovnání se Saturnem V.
Mělo jít o bezpilotní sondu, jež by proletěla kolem Barnardovy šipky vzdálení 5,9 světelného roku.
Zde kosmická loď na fúzní pohon ve srovnání se Saturnem V.
Aaž při misis STS-114 a v roce 2005, tedy 24 let po první misi raketoplánů, se první astronaut při výstup do volného prostoru dostal na spodní stranu orbiteru.
Byl to Američan Stephen Robinson, který kontroloval stav tepelného štítu.
Byl to Američan Stephen Robinson, který kontroloval stav tepelného štítu.
December 2, 2025 at 11:33 AM
Aaž při misis STS-114 a v roce 2005, tedy 24 let po první misi raketoplánů, se první astronaut při výstup do volného prostoru dostal na spodní stranu orbiteru.
Byl to Američan Stephen Robinson, který kontroloval stav tepelného štítu.
Byl to Američan Stephen Robinson, který kontroloval stav tepelného štítu.