Pepa Daniel
banner
pepdan.bsky.social
Pepa Daniel
@pepdan.bsky.social
Fyzika, věda, historie. Milovník přírody, fotbalu, suchého humoru a ironie, turistiky, vandrování, courání. Příležitostný amatérský detektorář a šutrofil. Hater demagogů zprava, zleva i středu. Lajk ≠ souhlas a nesouhlas ≠útok.
16/18 Jo, pěny je kolem nás hodně. A jak ji udělat stabilní je vždycky téma. Ať už jde o šlehačku na cukroví, pěnu v hasicích přístrojích, stabilizaci polymerů nebo pěnu pro dávkování kortikosteroidů. Takže i přemýšlení u piva může být lidstvu prospěšné!
November 5, 2025 at 4:21 PM
14/18 Filmy se neustále obnovují, pěna se dynamicky vyvíjí a vytváří tak mnohem stabilnější systém. Koncentrace jednotlivých látek se dá řídit nuancemi některých parametrů při výrobě piva, takže celý proces vlastnosti pěny je řiditelný.
November 5, 2025 at 4:21 PM
13/18 ale, zejména ten belgického typu, obsahuje promě proteinů a lipidů ještě kyseliny, které mění povrchové napětí. A celkově není ta síť proteinů tak stabilní. Což paradoxně vede ke stabilnější pěně. Proč? Protože se ve filmech neustále mění povrchové napětí, což vede k Marangoniho efektu.
November 5, 2025 at 4:21 PM
11/18 Takže z oblasti s vyšším podílem alkoholu kapalina teče do oblastí s nižším podílem, aby vyrovnala gradient napětí. Tento jev je znám jako Marangoniho efekt. Nese jméno italského fyzika Carla Marangoniho (1840-1925) a uspokojivě byl vysvětlen až v polovině 20. století.
November 5, 2025 at 4:21 PM
10/18 To zase bude slzet. Dolů z vínem namočené stěny sklenice potečou kapky. To i to je důsledkem vyrovnávání povrchového napětí. Alkohol má nižší povrchové napětí než voda. Takže tam, kde ho je méně, tam je povrchové napětí vyšší než tam, kde ho je více.
November 5, 2025 at 4:21 PM
5/18 Alfa i omega všeho je povrchové napětí. Pokud máme molekulu (třeba vody) v objemu, působí na ni síly ostatních molekul ze všech stran. Je-li na povrchu, působí na ni jen z jedné strany a z boku. Přitahují se a zároveň je přitahuje vnitřek kapaliny.
November 5, 2025 at 4:21 PM
4/18 Jenže jak která pěna. Skupina vědců z ETH ve švýcarském Curychu si lámala hlavy - jak na to téma přišli, to si můžeme jen tipnout - proč u některých druhů piva pěna padá rychleji. Jasně, jiný styl výroby, jiné látky ve filmu mezi bublinami, jiné koncentrace, ale stejně, ty rozdíly!
November 5, 2025 at 4:21 PM
3/18 Je to vlastně soustava bublin, které jsou odděleny tenkými filmy. Tyto filmy tvoří voda, občas na molekulární úrovni proteiny, lipidy či kyseliny z chmele. Celou pěnu táhne dolů gravitace, filmy se vysouší a ztenčují a praskají, bubliny se spojují a pěna jako celek kolabuje.
November 5, 2025 at 4:21 PM
10/14 V letošním roce, 12 let po objevu signálu ve vyšších frekvencích v EKG, dostal přístroj HF-EKG (vysokofrekvenční EKG) všechny potřebné certifikáty a nic nestojí v cestě jeho komerční výrobě a distribuci do klinik po celém světě.

www.vdimaging.com
October 21, 2025 at 10:42 AM
9/14 I to se nakonec povedlo. Zbývalo to nejtěžší: přesvědčit celý svět - rozumějte, úřady pro normalizaci a standardizaci, patentní úřady a úřady, které zodpovídají za technologie používané v lékařství. Byl založen startup VDI technologies a celý kolotoč se rozběhl.
October 21, 2025 at 10:42 AM
7/14 To, co bylo považováno za náhodný šum se po vyfiltrování ukázalo jako odraz toho, kdy a dokonce ve které části srdeční komory dochází k aktivaci před jejím stahem. Tento signál je možné použít pro lepší diagnostiku či přesnější určení srdeční arytmie.
October 21, 2025 at 10:42 AM
5/14 V roce 2013 experimentovali se systémem, který kromě základního signálu dokáže zároveň zachytit i silný nízkofrekvenční a slabý vysokofrekvenční signál. Prostě nasnímali nejen to, snímá EKG, ale i šum okolo.
October 21, 2025 at 10:42 AM
4/14 Co se ale změnilo jen málo, to byl frekvenční rozsah snímaného signálu srdce. Před několika lety se na snímaný signál blíže podívala brněnská skupina pod vedením Pavla Juráka (vpravo), která při Ústavu přístrojové techniky AV ČR studovala medicínské signály a jejich zpracování.
October 21, 2025 at 10:42 AM
3/14 Od té doby přístroj ušel řadou zdokonalení. Taro Takemi (1904-1983) EKG zmenšil tak, že už nebylo velké, ale mohlo se převézt i na kliniky. A Norman Holter (1914-1983; na obrázku během pokusu) z něj udělal krabičku nesoucí jeho jméno.
October 21, 2025 at 10:42 AM
2/14 Už úctyhodných 120 let uplynulo od vynálezu, který otřásl světem. Na indonéské Jávě narozený holandský fyzik a lékař Willem Einthoven (1860-1927) vynalezl přístroj snímající elektrickou aktivitu srdce - elektrokardiograf, všemi známé EKG.
October 21, 2025 at 10:42 AM
9/10 A z toho by šlo určit polohu takových anomálií, které jinak neumíme vidět. Naše představa o vesmíru by mohla být komplexnější. Co víc, pánové z Univerzity ve městě Hirosaki (na obrázku) tvrdí, že by šlo z detekovaných záznějí číst ještě něco.
October 15, 2025 at 10:10 AM
3/10 Pomocí záznějí se ladí některé hudební nástroje, třeba varhany. Zázněje jsou užívány v tvorbě některých hudebních skladatelů, třeba Philla Niblocka (1933-2024), nebo jeho kolegy, v USA žijícího českého skladatele Petra Kotíka (1942). Mimochodem, Kotíkova manželka je pravnučkou T.G.Masaryka.
October 15, 2025 at 10:10 AM
Děkuju za repost!

Jen bych případné čtenáře upozornil, že Bluesky umožňuje zobrazit ve vlákně pouze devět příspěvků, pod posledním z nich se pak ukáže toto tlačítko a po jeho rozkliknutí se rozevře dalších devět a pak dalších devět, atd. 😉
October 9, 2025 at 9:01 AM
20/ John Martinis (1958) brzy vyměnil akademickou dráhu za práci v soukromých výzkumných ústavech zaměřených na kvantové počítání. V současnosti pracuje pro australský start-up Silicon Quantum Computing na vývoji čipů pro kvantové počítače.
October 8, 2025 at 3:26 PM
19/ Naštěstí ani nezůstal u tesařiny, kterou se vyučil během studia doktorátu. A proto mohl zlákat na studia sběratele modelů vláčků a fyzika Michela Devoreta (1953). Devoret už v Americe zůstal a nyní působí na Yaleově univerzitě.
October 8, 2025 at 3:26 PM
18/ John Clarke (1942) měl naštěstí v mládí smůlu. A tak neskončil jako sprinter, nepovedlo se mu ani dvořit princezně Alexandře, sestřenici Alžběty II., do které byl zamilován a kterou před nastoupenou školou ztrapnil slovy: “Netušil jsem, že jste tak chytrá a pochopíte jak funguje počítač”.
October 8, 2025 at 3:26 PM
11/ Za prvé, proud jel kolem dokola. Ne proud elektronu, resp. elektronů v Cooperových párech, ale proud miliard a miliard párů. Vytvořily makroskopický kvantový systém popsaný jedinou vlnovou funkcí a celý tento stav se tuneloval přes bariéru.
October 8, 2025 at 3:26 PM
10/ Vytvořili makroskopický elektrický obvod velký “aby se do něj dalo sáhnout prsty”. Ale neuzavřeli ho - dali mu do cesty malou izolační bariéru. Na ní snímali signál, ze kterého poté určili fázi proudu. Snížením teploty přešli do supravodivého stavu a rozjelo se to.
October 8, 2025 at 3:26 PM
7/ To by bylo tunelování. Teď to kvantování. Tam je to jednodušší - třeba elektrony v atomu nemohou mít jakoukoliv energii, ale jejich energie dosahuje pouze určitých hodnot. Určitých čísel a nic mezi nimi. Tomu se říká, že je ta energie kvantována.
October 8, 2025 at 3:26 PM
4/ Díky mnoha populárním odkazům je známé, že se v mikrosvětě dějí prapodivné věci, které vysvětluje kvantová mechanika (dále QM). Jednou z nich je tunelový jev. Máme-li částici, která se nachází u bariéry, může částice protunelovat skrz.
October 8, 2025 at 3:26 PM