Většina hostů zjevně pochází z jižní Indie, na stolech se vyjímají umělohmotné ubrusy a džbánky s vodou a hned u vchodu plápolá oltářík s Muruganem a dalšími tamilskými bůžky. Vřele doporučuji.

2/2

Ona se v podstatě celá severoindická kuchyně vyznačuje kombinací karbohydrátů s karbohydráty 🥲

A pěknou písničku o samósách si můžete poslechnout tady: youtu.be/Y14cZQbsZdI

Na druhou stranu takhle chudobná ta samósa byla poprvé a většinou i zvenku vypadají trochu líp, tak jsem snad jen tentokrát neměl štěstí.

Severoindická kuchyně (v podstatě totéž co česká, akorát s větším množstvím koření, žeano) to řeší salátkem – limetka, cibule, ředkvička. K jídlům úplně bez chuti (kterých je ve skutečnosti většina) se zase přidává nakládaná zelenina.

Gudžarát má v první řadě mocně naboostované PR, ty jeho údajně skvělé ekonomické výsledky vlastně vždycky byly spíš jen lehce nadprůměrné.

Mimochodem, ten 12 let starý článek jsem taky psal já.

A každopádně díky za sdílení!

Pěkné vysvětlení toho, co se právě na indických letištích děje, najdete třeba tady:

Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že kuře 65 prostě bylo poprvé usmaženo v roce 1965. Podle jiné teorie to byla prostě 65. položka na menu. Někdy ale uslyšíte i třeba o 65 dnech marinování nebo o tom, že jídlo nejlépe chutná, když je připraveno z kuřat starých 65 dní. Buď jak buď, dobrou chuť!

2/2

Chceš si knížku koupit ty? Nejsnazší cesta vede tudy: buymeacoffee.com/smazenkyamac...

Recenzi najdete tady: buymeacoffee.com/smazenkyamac...

Pokud se taky chystáte do Indie, knížka je pořád k dostání, třeba se vám bude hodit. buymeacoffee.com/smazenkyamachri/e/249152